Vizovický zámek ukrýval hrob mnicha ze 13. století

Vizovice (Zlínsko) – Při výzkumu ve vizovickém zámku archeologové přišli na nečekaný nález - kostru člena cisterciáckého řádu z druhé poloviny 13. století. Jde mimo jiné o památku na klášter, který stával na místě dnešního zámku. Archeologický výzkum provází rekonstrukci zámecké kaple, nedávno tam byla objevena vzácná stříbrná mince z doby Přemysla Otakara II., která se na Moravě vyskytuje jen ojediněle.

Kostru bez lebky, která byla zřejmě v minulosti odstraněna, našli archeologové v základech zámku. Nález je podle Schenka o to významnější, že se zároveň našly další předměty umožňující přesnou dataci. Vedle mince znázorňující postavu s kopím a štítem a lva ve skoku na druhé straně se v úrovni skeletu našel také římsový okraj z druhé poloviny 13. století. Ze stejné doby pocházejí také nalezené architektonické prvky, které se objevily při drenážním výkopu vedle zámku.

Klášter ve Vizovicích pojmenovaný Rosa Mariae nebo též Smilheim byl založen Smilem ze Střílek a Brumova v roce 1261 coby dceřiný klášter velehradského kláštera. Do té doby byly Vizovice jen trhovou vsí. Klášter existoval do konce 15. století, poté na jeho místě vznikl renesanční, později barokní zámek. Z pozdějšího období našli archeologové také například knoflíky z období renesance.

Archeologové nalezli ve Vizovicích kostry již při výzkumu v roce 2008, tehdy dokonce i ženský a dětský skelet, nebyla však možná tak přesná datace jako nyní. Kompletní archeologický průzkum se ve Vizovicích nikdy neuskutečnil. Další výkopy plánují archeologové také v severní části zámku. „Očekáváme tam další nálezy. Nejen z období kláštera, ale také z doby, kdy se stavělo nové sídlo,“ podotkl Schenk.

Zámek byl vystavěn v letech 1750 až 1776. Na počátku 19. století přešlo panství příbuzenskou linií na rod Stillfriedů, ti jej vlastnili až do roku 1945. Po druhé světové válce se zámek dostal pod státní správu a od roku 1948 je přístupný veřejnosti. Součástí areálu je také zámecká zahrada v anglickém a francouzském stylu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...