Vítkovický plynojem vyroste o 13 metrů

Ostrava – Památkově chráněný plynojem v ostravské Dolní oblasti Vítkovic začal v těchto dnech měnit svou podobu. Proměna stavby z roku 1921 začala zvedáním její zapadlé horní části těžké zhruba 800 tun. Takzvaný zvon by měl vystoupat o 13 metrů během dvou týdnů. Do 25. ledna by měl získat podobu, kterou ztratil po roce 1998, kdy přestal sloužit jako zásobník vysokopecního plynu. Z národní kulturní památky vznikne do roku 2012 multifunkční centrum podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Masivní ocelovou konstrukci o průměru 70 metrů zvedá souběžně 16 hydraulických lisů. Zvon se zvedá postupně po osmi centimetrech - za zhruba 3,5 hodiny se posune o 46 centimetrů. Na náročném zvedání pracují čtyři desítky lidí. „Při stavbě plynojemu se na přesnost nekladl takový důraz, nikdo tehdy neplánoval jeho jiné využití. Od listopadu jsme proto odstraňovali nepřesnosti, abychom mohli zvon zvednout. Nepravidelná konstrukce nám to komplikuje, přesto bychom to měli stihnout do 14 dnů,“ odhaduje vedoucí projektu Aleš Zemánek.

Po zdvižení zvonu a jeho vnitřní sanaci budou následovat stavební práce. „Stavět začneme na přelomu března a dubna,“ předpokládá ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. Uvnitř plynojemu, který bude vysoký přes 30 metrů, vznikne multifunkční centrum s kongresovým sálem pro 1 500 lidí i galerií o rozloze 1 000 metrů čtverečních.

8 minut
Rozhovor s Josefem Pleskotem
Zdroj: ČT24

Podle návrhu Josefa Pleskota zůstane původní ocelová konstrukce plynojemu zachována. „Světlo do něho dostaneme shora proskleným vrchlíkem. Při zvedání se také objevilo velikánské okno a hlavně – jedna čtvrtina obvodového pláště, který v současné době stojí na zemi, bude nahrazena sklem,“ prozradil architekt.

Zahájení proměny plynojemu má pro něho symboliku oživení celé Dolní oblasti. Podle Pleskota dává proměna plynojemu naději, že podobné stavby mohou začít sloužit lidem místo toho, aby zůstaly smutným památkářským mementem. „Bude se v něm konat velké množství akcí, které přinesou do Dolní oblasti život,“ doufá architekt. "Celá národní kulturní památka je předurčena k tomu, aby se znovu oživila, aby se do ní vrátili lidé, začalo se v ní znovu žít, stala se pevnou součástí Ostravy a aby se z průmyslového kolosu stalo město," dodává.

Náklady na proměnu plynojemu, která by měla být hotova do konce roku 2012, se budou pohybovat kolem 270 až 300 milionů korun. Je to nejdražší stavba v rámci půlmiliardové dotace, kterou sdružení dostalo na obnovu tří památek v industriální oblasti nedaleko centra Ostravy – plynojemu, šesté energetické ústředny a jedné ze tří vysokých pecí.

Sdružení Dolní oblasti Vítkovic, jehož členy jsou firmy ze skupiny Vítkovice Machinery Group a ostravská technická univerzita, letos investuje do proměny Dolní oblasti Vítkovic celkem přes miliardu korun. Postupně chce obnovit celý průmyslový areál – developerský projekt Nové Vítkovice si vyžádá až 60 miliard Kč. Vznikne tam kulturně-společenské areál s vědeckými pracovišti, unikátním Světem techniky, vysokoškolským centrem, případně krajskou vědeckou knihovnou a veřejným sportovištěm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...