Způsob takzvané veřejné služby se od Nového roku mění. Na veřejné práce budou muset lidé nastoupit povinně, jinak jim stát vezme sociální dávky Napříkald v Olomouci loni vykonávalo veřejnou službu více než 400 lidí. Dělali to však dobrovolně jako přivýdělek.
„Změna je v tom, že dosud byla veřejná služba dobrovolná. Lidé si mohli k vyplácenému životnímu minimu přivydělat kolem tisíce korun měsíčně,“ řekla Monika Gloserová, vedoucí referátu na olomouckém úřadu práce.
Dobrovolnou veřejnou službu zajišťoval olomoucký magistrát. „Šlo o práci v organizacích a akciových společnostech jako je Výstaviště Flora, dopravní podnik nebo městské hřbitovy,“ vysvětlil šéf odboru sociálních věcí Michal Majer. Magistrát se takto postaral o čtyři stovky dobrovolníků.
Kolik lidí vyšle úřad práce do ulic, neuměla Gloserová v druhý den účinnosti nového zákona odhadnout. „Zatím nemáme přesné instrukce,“ uvedla. Podle ní je jasné, že i když se tato povinnost týká například lidí, kteří jsou minimálně dva měsíce evidováni jako uchazeči o zaměstnání, všichni na veřejné práce nenastoupí. „Kdo je v evidenci ale déle než rok, toho se to určitě týkat bude,“ dodala Gloserová.
Kdo veřejnou službu odmítne, musí počítat s tím, že o veškeré sociální dávky přijde. „V této chvíli musíme nejprve uzavřít rámcové smlouvy s firmami, které nabídnou možnost výkonu veřejné služby. Nesmí se tím ale nahrazovat klasické zaměstnanecké místo,“ zdůraznila Gloserová. Firma sice za výkon veřejné služby neplatí, ale ani na takové pracovní místo nezíská žádnou dotaci. Navíc je povinna zajistit pracovníkovi ochranné pomůcky a pojištění.
Veřejná služba je často mylně zaměňována s obecně prospěšnými pracemi. Ty slouží jako alternativní trest a jejich výkon zajišťuje a organizuje probační a mediační služba, spadající pod ministerstvo spravedlnosti.
Smyslem veřejné služby je udržení pracovního režimu a pracovních návyků u lidí, kterým hrozí sociální vyloučení.
Jak zajistit povinnou veřejnou službu teď řeší všechna města v Česku.
