Ostravsko - Akademici z Vysoké školy báňské v Ostravě zkoumají znečištění nejen v ovzduší, ve vodě nebo v plicích dospělých lidí, ale také v plodové vodě ještě nenarozených dětí. Výzkum prokázal těžké kovy přímo v dělohách budoucích matek z Ostravska. Vliv znečišťujících látek na zdraví novorozenců budou od srpna zkoumat i v Karviné.
Honzík se narodí na konci července. Zatím si hoví v plodové vodě. Výzkum ostravských chemiků zacílil na to, jak ho ovlivňují částice těch nejmenších rozměrů. Našli titan, barium, zinek, cín a antimon. Sloučeniny podobné těm, které znečišťují prostředí z dopravy a hutního průmyslu.
Částice jsou po vdechnutí schopny pronikat do krve a existovala hypotéza, že mohou pronikat i skrz placentu. Nicméně v žádné studii toto nebylo doposud prokázáno.
Do konce roku chtějí výzkumníci ještě porovnat údaje o zdravých plodech s těmi s vývojovými vadami. Vše pak jako první na světě publikují v odborných časopisech.
Jak přesně nanočástice kovů ovlivňují vývoj nenarozených dětí, vědci ještě přesně neví.
„Bylo potvrzeno, že by mohly mít podíl na poškození genetické informace i buněčného dělení a buněk samotných, ale stále je to ještě předmětem výzkumu,“ uvedla Hana Bielniková, Ústav patologie FN Ostrava.
Od srpna budou tady, na novorozeneckém oddělení karvinské nemocnice zkoumat, jaký vliv má benzo(a)pyren na geny čerstvě narozených dětí.
„Maminkám se bude odebírat mateřské mléko, moč a krev a miminkům pouze moč a pupečníková krev,“ informovala Lenka Böhmová, primářka dětského oddělení karvinské nemocnice.
Na rozdíl od těžkých kovů o škodlivosti jedovatého benzo(a)pyrenu nemají vědci pochyby. Do vzduchu se nejvíc dostává z lokálních topenišť. Podílí se na vzniku rakoviny a u dětí snižuje imunitu.
„Na Ostravsko-Karvinsku jsou koncentrace benzo(a)pyrenu vysoce dlouhodobě nadlimitní,“ uvedl Libor Černikovský, ČHMÚ Ostrava.
Výsledky ze smogového regionu pak chtějí porovnat s bilancí dětí z čistějších jižních Čech.
