Praha - Sochař, pedagog a předseda Spolku výtvarných umělců Mánes Vladimír Preclík zemřel po dlouhé nemoci 3. dubna 2008 ve věku nedožitých 79 let. Přestože ho v posledních letech provázela nemoc, měl být těsně před smrtí znovu zvolen předsedou spolku Mánes. Ke své základní profesi sochaře připojil během let další činnosti, dokládající jeho všestrannost - věnoval se malbě, grafice, kresbě a vydal několik knih. Jeho tvorba měla mnoho vrstev, často využíval přírodní materiál, zkoušel jeho možnosti a meze, měl zálibu v překvapivých kombinacích a netradičních povrchových úpravách.
Jedním z posledních Preclíkových děl, které zná široká veřejnost, je památník druhému odboji na pražském Klárově. Do povědomí se dostala také pravidelná Hořická mezinárodní sochařská sympozia, na kterých umělci z různých zemí již víc než čtyři desítky let tvoří monumentální skulptury. Na východě Čech, které jsou Preclíkovým rodištěm, tak během let vznikla velká expozice pod širým nebem.
Sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík se narodil 23. května 1929 v Hradci Králové. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1990 je pozván na Fakultu architektury jako vedoucí pedagog Ústavu kreslení a modelování.
V roce 1992 spoluzaložil samostatnou Fakultu výtvarného umění VUT a stal se jejím prvním děkanem. Byla mu udělena Bronzová plaketa rektora Masarykovy univerzity. V roce 1998 bylo otevřeno v Bechyni Muzeum Vladimíra Preclíka. V roce 1999 získal Cenu města Brna a o rok později Zlatou medaili rektora VUT za zásluhy o rozvoj vysokoškolského učení v Brně.
V roce 1966, kdy poprvé zorganizoval setkávání a vytvořil prostor pro konfrontaci výtvarné tvorby na prvním Mezinárodním sochařském sympoziu v Hořicích, učinil z této jedné z nejúčinnějších forem rozvoje umělecké práce a mezilidských vztahů trvalou součást svých aktivit. Plně je mohl rozvinout až po listopadu 1989, kdy se v nových poměrech uplatnila jeho uznávaná autorita.
