Ostrava – Budoucnost Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku, který chce firma OKD kvůli prodělečnosti zavřít, se zúžuje do tří variant. Skupina expertů je teď posuzuje a propočítává. OKD chtělo zavřít Důl Paskov, ve kterém pracuje dva a půl tisíce lidí a další stovky v navazujících činnostech, do konce letošního roku. Protestovali horníci, představitelé kraje i státu začali vyjednávat o méně razantním konci dolu. Teď těžaři připouštějí, že by mohli těžbu prodloužit do konce roku 2016, pokud by pak stát odkoupil důl za korunu, zajistil jeho útlum a pomohl i s vyplácením sociálních dávek propuštěným horníkům. Rozhodnutí by mělo padnout do konce března.
Důl Paskov bylo jedno z hlavních témat jednání pracovní skupiny pro řešení složité sociální a hospodářské situace v Moravskoslezském kraji, ve které jsou zástupci úřadu práce, velkých průmyslových podniků včetně OKD, představitelé kraje a nový vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. Ten potvrdil, že jednou z variant je těžba do roku 2016 za podmínky, že stát OKD pomůže. První varianta je rychlé uzavření šachty bez přispění státu a třetí Cienciala nespecifikoval. Odmítlo to i vedení OKD. „Shodli jsem se, že v průběhu jednání nebudeme nic říkat,“ řekl šéf oddělení vnějších vztahů Petr Jonák. Podle Ciencialy mají ale obě strany dobrou vůli dobrat se řešení.
Odboráři upozornili, že situaci komplikuje další pokles cen uhlí na trhu. „Budeme tedy muset opět snížit náklady, předpokládám, že budou i personální změny,“ řekl šéf hornických odborů Jaromír Pytlík.
Pomůže Evropský globalizační fond?
S hrozbou propouštění v OKD souvisí obavy z velkého nárůstu nezaměstnanosti, která v kraji přesáhla deset procent. Danica Pražáková z poradenské firmy EuroProfis míní, že by mohl pomoci Evropský globalizační fond, ve kterém jsou peníze na rekvalifikaci a nové uplatnění lidí, kteří přišli o práci. Žadatelem musí být stát a peníze by měly pomoci skutečně lidem, kteří potřebují novou práci. Česká republika je v čerpání tohoto fondu, ve kterém je pět set milionů eur ročně, na posledním místě v Evropě.
Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj
Vláda zřídila funkci vládního zmocněnce pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 11. prosince 2013. Jeho úkolem je řešit krizovou hospodářskou situaci v obou regionech s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Post vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj už fungoval v letech 2000 až 2006, tehdy i teď ho prosadili sociální demokraté. Prvním zmocněncem byl Vítězslav Zamarský, kterého v roce 2006 vystřídal sociální demokrat Petr Wolf, poté funkci zrušila vláda Mirka Topolánka. Wolf je odsouzený za zneužití dotace, ukrývá se v cizině.
Exministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala jednal v Ostravě poprvé v roli vládního zmocněnce. Oficiálně činnost zahájil na konci ledna v Ústí nad Labem. Cienciala řekl, že chce nejprve dořešit situaci na Dole Paskov. Jeho prioritami bude dále rozvoj průmyslu, energetická politika a životní prostředí, podpora zaměstnanosti a podnikání, podpora technického vzdělávání a vědy, výzkumu a inovací, budování infrastruktury v obou krajích. „Problémů je sice hodně a táhnou se roky, ale po zkušenostech z posledních měsíců jsem přesvědčen, že jsou řešitelné. Udělám pro to maximum,“ prohlásil zmocněnec.
Jiří Cienciala
Jiří Cienciala je rodákem z Vendryně na Frýdecko-Místecku, vystudoval systémové inženýrství na Vysoké školy báňské v Ostravě. Po škole nastoupil v Třineckých železárnách, kde se postupně vypracoval až na generálního ředitele. Firmu řídil čtrnáct let - do roku 2011, poté byl zvolen do dozorčí rady. Působí také v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, v dozorčí radě asociace Hutnictví železa, ve Svazu průmyslu a dopravy a dalších orgánech a radách. Deset let externě učil na VŠB-TU Ostrava, je rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě, působí ve vědeckých radách ostravských vysokých škol. V roce 2013 byl ministrem průmyslu a obchodu ve vládě odborníků Jiřího Rusnoka. Na začátku letošního roku se ujal funkce vládního zmocněnce pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.
