Včely a letošní dlouhá zima

Včelařství u nás má velmi dlouhou historii. Kdysi se o včelaření zajímalo mnoho chovatelů, ovšem v posledních několika letech počet včelařů klesá. Jelikož ale stávající včelaři zvyšují počet svých včelstev, celkový počet včelstev neklesá. Situci po letošní dlouhé zimě hodnotí včelař Antonín Podhájecký z Mladotic u Ronova nad Doubravou v okrese Chrudim.

Včelařská záliba se většinou předává z otce na syna. Podobně se ke včelaření dostal Antonín Podhájecký z Mladotic. Jeho otec včelařil a po vojně syna Antonína pomalu připravoval na převzetí rodové tradice. Během krátké doby od otce převzal jeho zkušenosti a časem začal včelařit již sám a tak včely a práce kolem nich se nakonec stala koníčkem - a to nejen jemu, ale i jeho manželce Heleně. K tomu, aby měl ze včel nějaký užitek, radost a potěšení, se musí o včely starat po celý rok.

„Letošní dlouhá zima včelám nepřála, byla nepříjemná. Včely totiž za dlouhé zimy spotřebují své zásoby a tomu, kdo je na podzim řádně nenakrmil, včely uhynou hlady. Zima jako taková včelám nevadí. Včely se shlukují do chomáče kolem včelí matky, postupně se v tomto chomáči obměňují z povrchu dovnitř a udržují si potřebné teplo. Stačí, aby se během zimy udělalo na několik dnů teplo alespoň nad 10 stupňů Celsia, včely se uvolní a vylétnou ven. To znamená, že se během zimy musí vyprázdnit od svých výkalů,“ uvedl včelař Antonín Podhájecký.

Po dlouhé zimě příroda nerozkvétá postupně, ale najednou, a pak se stane, že včely raději létají na řepkové pole a nestačí dobře opylovat květy stromů. Při postupném jarním rozkvétání včely stačí zesílit a pak mohou donést víc kvalitního medu. 

V současnosti Antonín Podhájecký chová na své zahradě 40 včelstev. Jednotlivé úly se skládají z plodiště a z několika medníků. S prvním vytáčením medu začíná koncem května či až začátkem června. Jedná se o med světlý, květový.

Květový med je přírodní koncentrát nektarů z květin rostlin, v převážné většině z rostlin léčivých. Je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých druhů cukrů. Obsahuje pylová zrna různých rostlin, které obohacují med o významné přírodní látky. Když je dobrý rok, je ještě druhé vytáčení medu v mezi období a poslední vytáčení je ke konci měsíce července. Bývá to už vlastně medovicový tmavší med. V porovnání s květovým medem obsahuje více fruktózy a dextrinů, ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků. Podmínkou ale jsou teplé noci. Přirozenou vlastností medu je krystalizace. Této vlastnosti se dá částečně zabránit pastováním.

Celkově medu vytočí 1 až 2 tuny. K tomu, aby měl tolik medu, musí v srpnu nakoupit zase tunu cukru, aby včely na zimu řádně nakrmil a včely nehladověly. Tak včely zůstanou silné a vydrží až do jara.

Pavel Kalina, Třemošnice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...