Včasné adopci brání i přílišné nároky žadatelů o dítě

Praha - Adoptivní rodiče v lepším případě nemají devět měsíců na přípravu dětského pokoje, zakoupení výbavičky a nahlášení mateřské dovolené. Leckdy to musejí zvládnout již za pár týdnů. Některé páry však čekají i léta. Problém není většinou v tom, že by bylo málo dětí, které jsou volné k osvojení, ale ve zvyšujících se nárocích zájemců o dítě. Druhým úskalím, které proces adopce prodlužuje, jsou i dlouhé čekací lhůty u soudů.

Mnozí rodiče mají s adopčním procesem špatné zkušenosti, a to zejména kvůli nepříjemné byrokracii. Každý zájemce o adopci musí totiž na obecním úřadě podat žádost, opis trestního rejstříku a potvrzení o příjmu. Dále se zkoumá zdravotní stav a následuje návštěva sociální pracovnice, psychotesty a rodičovský kurz.

Celý proces trvá až rok a půl. Až po jeho ukončení dostanou zájemci o adopce certifikát na to, že jsou připravení. Odborníci se však domnívají, že proces, který adopcím předchází, je potřebný a zdlouhavý není. Až poté, co odborníci zjistí, zda žadatelé o dítě jsou spolehliví, začíná běžet čekací doba, která je v případě, že rodiče nejsou ochotni vychovávat postižené dítě, minimálně dva roky. Nejkratší čekací doba je v Praze, naopak například na Moravě čekají zájemci o dítě až pět let.

22 minut
Milénium
Zdroj: ČT24

Odborníci dnes upozorňují na fakt, že pobyt dětí v ústavech kromě byrokracie a dlouhých čekacích lhůt u soudů ovlivňuje i zvyšující se náročnost žadatelů. Zejména Pražané chtějí dítě jen malé, které pochází z dobře situované rodiny. Při pohledu zvenku se může zdát, že adopcím brání stát, nicméně sociální pracovníci se domnívají, že kvalitních žadatelů je málo, jsou příliš nároční a zdaleka nejsou tak tolerantní, jak je v případě adopcí potřeba. V dnešní době jde do adoptivní péče až 80 procent miminek, starší děti jdou většinou jen do pěstounských rodin, kterých je velmi málo.

Stát pro dítě, které je určeno k adopci, hledá vhodnou adoptivní rodinu nejprve v regionu, kde se narodilo. Má na to tři měsíce. Nicméně sociální pracovníci již daleko dříve vědí, zda vhodné kandidáty pro adopci ve svém regionu mají, a proto se dítě, pro něž se nenajde vhodná rodina v místě narození, velmi brzy dostane do celostátní evidence. Pak má šanci na adopci v celé republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...