Valentina Těreškovová odstartovala do vesmíru

Moskva - Valentina Těreškovová zajistila body sovětskému kosmickému programu, když se jako první žena podívala na Zemi z oběžné dráhy. 16. června 1963 vystoupala bývalá tkadlena Těreškovová nad oblaka, a stala se tak tehdy nejpopulárnější ženou světa. Legendární let Těreškovové tehdy završil triumf sovětské kosmonautiky po letu prvního člověka, Jurije Gagarina do vesmíru v dubnu 1961. Američané pak kontrovali přistáním prvních lidí, Američanů Neila Armstronga a Edwina Aldrina z lodi Apollo 11, na Měsíci v červenci 1969. První Američanka, Sally Rideová, se však podívala na oběžnou dráhu až o 20 let později.

Do vesmíru se Těreškovová vznesla na palubě lodi Vostok 6. Za 71 hodin letu obletěl přes čtyři tuny vážící modul osmačtyřicetkrát zeměkouli ve vzdálenosti 181 až 231 kilometrů. Během letu se na pět kilometrů přiblížila k Vostoku 5 s Valerijem Bykovským. Těreškovová přistála se svou raketou 19. června 1963 asi 620 kilometrů od Karagandy.

Sláva sovětské kosmonautky se roznesla do celého světa, následovaly cesty a přednášky po spřátelených zemích. První zastávkou při zahraničním turné bylo dva měsíce po úspěchu Československo, kde obdržela snad všechny řády a vyznamenání, které mohla. Československo poté navštívila ještě několikrát, naposledy v roce 1987.

Těreškovová nyní pracuje ve Středisku přípravy kosmonautů a vede vládní centrum, které organizuje ruské domy vědy a kultury ve světě. Na otázky, jak se změnil její život po revolučních událostech počátkem 90. let, odpovídá, že „prostě pracuje a nestěžuje si“. A zda by se opět vydala na výlet ke hvězdám? Jednoznačně odpovídá, že samozřejmě a ráda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...