V Moravskoslezském a Olomouckém kraji stávkovalo přes šest tisíc učitelů

Ostrava - Přes šest tisíc učitelů a tři sta škol se v Moravskoslezském a Olomouckém kraji zapojilo do výstražné stávky. Vyučování tak žákům začalo až po deváté hodině. Učitelé se bojí snížení platů. Právě na severní a jižní Moravě měla stávka největší podporu.

Osm hodin ráno, zvonění, kterým na řadě škol ale hodina nezačala. Učitelé zůstali ve svých kabinetech. Děti a studenti z některých mateřských, základních i středních škol si museli počkat o hodinu déle. To přineslo komplikace především rodičům malých dětí. Až na druhou vyučovací hodinu šly děti třeba na základní škole Generála Píky v Ostravě. Stejně tomu bylo i v dalších 200 školách v Moravskoslezském kraji, kde se ke stávce připojilo více než 4000 učitelů. Jednou z nich je Jitka Magincová. Učí už pětadvacet let, současný systém jí zajišťoval určitou výši platu. To se ale změní – odučené roky už podle ministerského návrhu nebudou hrát žádnou roli. „Chtěli bychom zachovat tabulky, zachovat tarify, tedy nejen zachovat, ale i navýšit, protože mladým kantorům platy byly navýšeny, což je naprosto v pořádku, ale stejným způsobem by bylo dobré, kdyby byla ohodnocena i práce dlouholetých a zkušených učitelů,“ řekla. „Ředitel, pokud by neměl dostatek prostředků, tak by byl nucen učitele řadit do prvního platového stupně, do stejného, do kterého jsou řazeni učitelé, kteří ve škole začínají,“ vysvětluje nový princip ředitel ZŠ Generála Píky Jan Veselý.

3 minuty
Reportáž Moniky Bezuchové a Radka Wiglasze
Zdroj: ČT24

V 8 hodin zůstaly prázdné lavice i v 86 školách v Olomouckém kraji. Do výuky tak nenastoupilo přes 1600 kantorů. Mezi ně patří i učitelé z obchodní akademie v Olomouci. Jana Švaňhalová učí na škole 28 let. V současnosti je v nejvyšší platové kategorii. Reforma je podle ní jen způsob, kterým se stát snaží na učitelích ušetřit. Až do nynějška totiž stát posílal peníze do škol podle výše platových tříd jednotlivých učitelů. Ředitelé se obávají, že pokud mu tato povinnost odpadne, sníží se dotace a oni nebudou mít učitele nakonec z čeho odměňovat. „Mě konkrétně se může stát, že dostanu o čtyři tisíce méně, protože škola ty peníze prostě nedostane, mám manžela v důchodu a každá koruna je pro mě důležitá,“ postěžovala si učitelka Obchodní akademie Olomouc Jana Švaňhalová. Stejného názoru je učitel s devítiletou praxí Jaroslav Joch. I podle něj si ministerstvo připravuje půdu ke snižování platů. A to mladých i zkušených pedagogů. „Kolegové v podobném věku, pokud chtějí založit rodinu nebo zajistit si bydlení, tak odchází mimo školství, protože vyžít z těch peněz je nereálné,“ myslí si. Dnešní stávka byla první snahou učitelů o změnu. Pokud ministerstvo jejich požadavky odmítne, jsou kantoři připraveni, podle vlastních slov, zvolit ještě razantnější formu protestu. Například uzavření škol v době maturit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...