V Londýně se poprvé rozezněl slavný Big Ben

Londýn/Praha - Jedním z turistických magnetů města nad Temží je i budova Westminsterského paláce, kde sídlí britský parlament. Její součástí je věž s hodinami a zvonem zvaným Big Ben. I když původně se toto jméno vztahovalo jen na zvon, časem se název neformálně vžil i pro celou tuto dominantu. Hodiny začaly čas poprvé odpočítávat 31. května 1859, zvon začal bít o něco později. Stalo se tak 11. července téhož roku.

„Velký Ben“ - neodmyslitelná součást londýnského koloritu, se loni podle průzkumu stal nejoblíbenější památkou Británie. Zpočátku přitom zvuk čtrnáctitunového kolosu považovali zákonodárci za příliš hlasitý. Stavbu 96 metrů vysoké věže provázely od poloviny 19. století také problémy, byl například několikrát překročen rozpočet. Mechanismus hodin byl pro věž příliš velký, první odlitý zvon praskl, minutové ručičky byly zase příliš těžké, aby vůbec oběhly ciferník.

Během let ale Londýňané přijali Big Bena za svého - stal se nejen symbolem letité přesnosti a spolehlivosti. Za druhé světové války, v květnu 1941, kdy byl parlament zničen při německém bombovém náletu, se rozbil i jižní ciferník. Hodinám však trvalo jen 1,5 sekundy, než se opět vzpamatovaly a s typickým klidem Angličana pokračovaly v měření času. Jejich odolnost byla pro obyvatele města povzbuzením, stejně jako památné projevy Winstona Churchilla.

Hodiny se čtyřmi prosklenými ciferníky, každý o průměru sedmi metrů, jednou za tři dny natahuje hodinář, který k nim šplhá po 334 schodech. Systém přitom zůstává stejný jako před půl druhým stoletím. Celý mechanismus je třeba také promazávat a seřizovat. Kolem největšího zvonu (s průměrem 2,7 metru), který odbíjí každou hodinu, jsou ještě čtyři menší (zní každou čtvrthodinu), na které hraje stroj melodii z Händelova Mesiáše bezprostředně po odbití.

Hluboké tóny Big Bena se s rozšířením rozhlasu dostaly i k lidem žijícím mimo Londýn. Stanice BBC je poprvé odvysílala na Silvestra 1923, krátce poté se typické zvonění stalo součástí začátku hlavních zpravodajských relací. Svoji televizní premiéru si Big Ben odbyl opět na Silvestra - v roce 1949 - a od té doby poslední minuty končícího roku vždycky odměřují v Británii právě tyto hodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...