V brněnských zahradách potkáte neviditelnou plastiku a uslyšíte hudbu slunce

(Brno) - Mezinárodní hudební festival Expozice nové hudby letos návštěvníky zavede do brněnských zahrad. Nabídne originální spojení venkovního prostoru, přírodních živlů a hudby. Festival odhalí, jak zní exotické rostliny, makrobiotická kuchařka nebo pětadvacetimetrová struna.

Hlavním tématem letošního ročníku Expozice nové hudby je spojení přírody a hudby. Šestadvacátý ročník tak částečně vyměnil prostory koncertních sálů za zahrady po celém Brně. Díky tomu nese podtitul Zvučící zahrady. „Expozice nové hudby nabízí možnost nejen zjistit, jak vypadají zahrady významných osobností či zahrady přiléhající ke slavným vilám, zahrady měšťanské i zcela nové, ale především si můžete zahrady poslechnout,“ uvedl dramaturg festivalu Viktor Pantůček.

Rozezvučí se například zahrada vily Tugendhat, zahrada Jurkovičovy vily, zahrada pod hradbami na Špilberku, Místodržitelská zahrada v Denisových sadech, botanická zahrada u přírodovědecké fakulty, Památník Leoše Janáčka či arboretum Mendelovy univerzity v Černých Polích. Hudební instalaci, která bere inspiraci v genetických pokusech Johanna Gregora Mendela s hrachem, zase mohou zájemci spatřit a slyšet ve starobrněnském opatství.

1 minuta
No comment: Dílo Gordona Monahana v Brně
Zdroj: ČT24

Největší rozruch ale budí venkovní projekty. V zahradě vily Tugendhat jsou například strunami spojené dva klavíry. Struny se rozeznívají pomocí větru a mění tak zvuk klavíru. V zahradách pod Špilberkem je zase neviditelná plastika. Jedná se o zvukovou instalaci, která vytváří dojem masy zvukových vln. Posluchač tam může hudbu i cítit. U Jurkovičovy vily zase rozeznívají zahradu reproduktory napájené sluneční energií.

Hudební instalace jsou z většiny přístupné zdarma. Na jejich zhlédnutí budou mít zájemci šanci nejspíš až do poloviny prázdnin. Festival bude probíhat do neděle. Na programu jsou kromě venkovních instalací i koncerty. Například v sobotu se posluchači mohou těšit na projekt reflektující dílo Leoše Janáčka od Alessandroá Bosettiho a Chrise Abrahamse.

2 minuty
No comment: Včerejší představení Nápěvy domova
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...