Brno - Dosud neznámou studii k obrazu Neolitiční zemědělci významného ilustrátora a malíře Zdeňka Buriana vystaví Moravské zemské muzeum v Brně. Originály olejomaleb visí v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Odborníci ovšem teprve nedávno zjistili, že k nim existují i akvarely a skici. Nově objevenou studii si zájemci budou moci prohlédnout v pavilonu Anthropos.
Mezi lety 1950 a 1951 vytvořil Burian pro nakladatelství Komenium sérii olejomaleb zobrazujících scény ze života pravěkých lidí. Mezi ně patřil i obraz Neolitičtí zemědělci z roku 1951. Odborníci dosud nevěděli, že před olejomalbami vytvořil Burian studii obsahující velmi propracované akvarely. „Studie je unikátní svou propracovaností a detailností. Navíc je to jediná známá studie k jednomu ze čtyř obrazů ze série, která vznikla pro nakladatelství Komenium,“ objasnil vzácnost akvarelu vedoucí Anthroposu Martin Oliva.
K obrazu se muzeum dostalo přes malíře a ilustrátora Petra Modlitbu, který se stejně jako Burian věnuje pravěkým rekonstrukcím. „Vloni nás kontaktoval Petr Modlitba s tím, že jeho známý prodává neznámou skicu Zdeňka Buriana. Zpočátku jsme byli opatrní, ale když jsme ji viděli, velmi nás udivilo, že se jedná o skicu ke známému obrazu neolitické vesnice,“ popsal nález Oliva.
Nově objevená studie se od konečné verze liší. „Překvapila nás detailnost akvarelu. Ještě více překvapeni jsme ovšem byli z toho, že se jedná o ženskou verzi obrazu,“ uvedl Oliva. Zemědělským pracím, jako je mletí obilí, se na akvarelu věnují muži. Sekyru naopak v ruce drží žena. Na konečném obraze Burian toto uspořádání změnil. „Je otázkou, co ho ke změně vedlo,“ řekl Oliva.
Vedení muzea by se rádo dopátralo i studií ke zbývajícím třem obrazům. Není ovšem jisté, zda existují. „Proto bychom rádi zapojili návštěvníky, abychom zjistili, zda se s něčím podobným nesetkali,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.
Právě Moravské zemské muzeum, které se pyšní nejrozsáhlejší sbírkou Burianova díla a vlastní okolo dvou set jeho maleb, zakoupilo akvarel do svých sbírek a bude ho vystavovat v pavilonu Anthropos. Tam je totiž umístěna i stálá výstava Burianova díla s názvem Viděl světy dávno minulé. „Z velkého množství Burianových děl, obsahujících jak pohledy do života pravěkých lidí, tak i známé rekonstrukce dávno vymřelých zvířat, bylo aktuálně vybráno na padesát reprezentativních olejů,“ upřesnila Pánková. K výstavě byla vydána i publikace, v níž jsou díla blíže popsána. Nově zakoupenou studii si návštěvníci mohou prohlédnout od 14. července. Spolu s ní budou k vidění i čtyři Burianovy obrazy, které si muzeum zapůjčilo v Praze.
Zdeněk Michael František Burian (11. 2. 1905 – 1. 7. 1981)
Zítra to bude jedenatřicet let od úmrtí tohoto významného českého malíře a ilustrátora. Už ve čtrnácti letech byl přijat rovnou do druhého ročníku Akademie výtvarných umění. První knihou, na které se jako ilustrátor podílel, byla Dobrodružství Davida Balfoura. Nejvíce se Burian proslavil svými rekonstrukcemi vymřelých pravěkých zvířat a rostlin. Na těch spolupracoval s předními českými odborníky na paleontologii či antropologii. Za svůj život vytvořil okolo deseti tisíc ilustrací, knižních obálek a jiných děl určených k reprodukci. Je autorem ilustrací a obalů knih předních autorů, jako jsou Jack London, Rudyard Kipling či český Jaroslav Foglar. Burian se zabýval i volnou tvorbou a zanechal po sobě například i olejomalby či skici. Ve Štramberku má vlastní muzeum.
Zdroj: zdenekburian.cz, Wikipedie
