V Antarktidě chtějí vědci z Brna zkoumat ledovce i lišejníky

Brno - Cesta na dvouměsíční expedici do Antarktidy čeká už zítra vědce z brněnské Masarykovy univerzity. Na ostrově Jamese Rosse budou už popáté zkoumat zejména klimatické podmínky a reakci místních rostlin na jejich změnu.

Povánoční výprava do polární oblasti se pro vědce z Masarykovy univerzity stala už malou tradicí přelomu roku. Rozhodně je ale nečeká žádné bezstarostné rozjímání v zasněžené krajině. „Těžištěm bude výzkum ledovců, dále potom dlouhodobé sledování klimatických parametrů ostrova Jamese Rosse. Biologická skupina bude sledovat dlouhodobý vliv oteplení na mechy a lišejníky,“ vysvětlil vedoucí výpravy Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty.

Výpravu tentokrát doplní i lékař, který se zaměří na výzkum projevů dlouhodobé zátěže v terénu na členy výpravy. Expedice se účastní také historicky nejmladší člen – čtyřiadvacetiletý student Tomáš Jagoš. „To, že tam jedu, je velká zkušenost, protože práce v polárních krajích, to se nedá natrénovat někde tady v České republice. Důležité je být s lidmi, kteří to umí, dívat se, jak to dělají, být při tom, třeba i trochu pomoci, ale hlavně se učit,“ říká s úsměvem benjamínek polárního výzkumu.

1 minuta
Vedoucí výpravy Miloš Barták o záměrech vědců
Zdroj: ČT24

Samostatnou českou výpravu Masarykova univerzita vypravuje už pátým rokem. A i když se náklady na každého účastníka šplhají do řádu statisíců, z hlediska vědeckého přínosu se prý rozhodně vyplatí. „Ostrov Jamese Rosse nebyl nikdy tak nějak systematicky zkoumán, a pro Českou republiku je to proto jedinečná šance dosáhnout tam poznatků, které dosud v Antarktidě nebyly učiněny,“ dodává Barták.

V polárních oblastech chtějí vědci zůstat až do konce takzvaného antarktického léta, návrat je tak čeká začátkem března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...