Univerzita obrany představila unikátní aerodynamický tunel

Brno – Na půdě Univerzity obrany v Brně byl dnes uveden do provozu nový aerodynamický tunel. Přístroj za 40 milionů korun bude sloužit pro potřeby vědeckého výzkumu, využití ale najde i v průmyslu. Testovat se v něm může celá řada výrobků – od leteckých součástek až po sportovní potřeby vyžadující dobré aerodynamické vlastnosti. Záštitu nad projektem převzalo sdružení Energoklastr, které pomáhá spolupráci vědeckého a průmyslového sektoru.

Nově zprovozněný aerodynamický tunel v Brně Tunel je největším zařízením svého druhu, které mají vysoké školy ve střední Evropě v užívání. Je unikátní i tím, že jeho provoz je velmi levný. Provoz ostatních zařízení v republice je výrazně dražší, dá se proto očekávat, že zájem soukromého sektoru bude velký. „Tunel nebude sloužit pouze regionálnímu průmyslu, o jeho využití projevují zájem firmy z celé republiky,“ potvrdil předseda představenstva Energoklastru Jan Rakušan. 

Aerodynamický tunel v Brně nabídne různorodé možnosti využití. K testování ho mohou využít vývojáři z oblasti leteckého či automobilového průmyslu, zbrojní výroby, strojírenství, energetiky, stavebnictví, ale i ekologie či sportu.

Zařízení zabírá plochu větší než 320 čtverečních metrů. Srdcem celého tunelu je ventilátor, který umožňuje urychlení proudu vzduchu na více než 180 kilometrů v hodině. Aerodynamický tunel je určen především pro testování modelů letadel a jejich částí – výzkum výrazně pomáhá ve všech fázích jejich návrhu, vývoje, ale i provozu. „Může to být i energetika a obnovitelné zdroje energie, jako třeba vrtule větrných elektráren,“ upřesnil Rakušan. Netradičním využitím může být i testování nových materiálů pro výrobu stanů nebo oblečení. „Pro nás hraje aerodynamika velkou roli, ať už co se týče materiálu kombinézy, nebo postoje při sjezdu. Je hodně věcí, co se tu dá otestovat,“ řekl za Svaz lyžařů Ondřej Bank.

3 minuty
O novém tunelu hovoří odborník Dalibor Rozehnal
Zdroj: ČT24

Historie aerodynamických tunelů

Vznik aerodynamických tunelů byl od samého počátku úzce spjat s vývojem letadel. První experimentální měření v těchto zařízeních výrazně přispěla k pochopení základních zákonitostí aerodynamiky. V Praze Letňanech byl v roce 1922 založen Vzduchoplavecký studijní ústav ministerstva obrany, dnes Výzkumný a zkušební letecký ústav, který v současné době pracuje se třemi nízkorychlostními tunely a stejným počtem zařízení pro vysokorychlostní aerodynamiku.

Tunel bude provozovat Katedra letecké a raketové techniky Univerzity obrany, jejíž studenti a zaměstnanci budou nové zařízení využívat k výzkumu. Zařízení bude do roka schopno testovat 20 hodnot. Je nutné jej vybavit ještě další měřící technikou, což přijde na asi 60 milionů korun. „Spolupráce akademické sféry a průmyslu je pro naši univerzitu klíčová,“ uvedl rektor Univerzity obrany Rudolf Urban.

Energoklastr

Sdružení je souborem navzájem propojených společností, specializovaných dodavatelů a firem, kteří si navzájem konkurují, ale také spolupracují s cílem zlepšit svoji konkurenceschopnost. Energoklastr se zaměřuje na spolupráci malých a středních podniků, výzkumných organizací, univerzit a veřejného sektoru. V oblasti aplikovaného výzkumu a transferu technologií se soustředí na výrobu elektrických zařízení, letecký a automobilový průmysl, IT a stavebnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...