Malhostovice - V těchto dnech začínají, zvláště na slunných místech, kvést první koniklece velkokvěté. Jednou z nejvýznamnějších lokalit na Brněnsku jsou skalní útvary nazývané Malhostovické kopečky - na mapách Malhostovická pecka a Drásovský kopeček.
Při cyklovýletech kolem Brna směrem na Kuřim a Tišnov si nenechte ujít návštěvu tzv. Malhostovických kopečků. Jde o zvláštní útvary z devonského vápence, které vystupují z krajiny a jsou od roku 1990 vyhlášené přírodní památkou. Přístup k nim je vhodný pro pěší a cyklisty. S autem se k těmto útvarům nedostanete a je vhodnější zaparkovat u nedalekého zařízení na zpracování vápence nebo přímo v Malhostovicích.
Oba skalní útvary jsou chráněnou lokalitou evropského významu. Důvodem je stepní charakter krajiny s teplomilnými rostlinami. Pozornost si zaslouží zejména koniklec velkokvětý, který je zvlášť ohroženým druhem. V této lokalitě se vyskytuje až v počtu 5 tisíc květů. První z nich začaly kvést už tento týden.
Natura 2000
Oba skalní útvary byly kvůli svému významu zařazeny do soustavy Natura 2000. To se dotklo i přípravy trasy komunikace R43, která má vést v jejich těsné blízkosti. Koneckonců z vršku Malhostovické pecky je směrem k Brnu vidět, kudy měla vést tzv.„Hitlerova dálnice“. Pozůstatky valu a zářezu pro dálnici jsou v krajině patrné dodnes.
Zkamenělá svatba
Obří kamenný útvar ležící na menším z kopečků se nazývá Kamenná svatba. Vychází ze staré legendy, kdy svatebčané jeli do sousední vesnice na svatbu, když zvony začaly zvonit poledne a zvát na polední modlitbu. Svatebčané toho ale nedbali a pokračovali v cestě. Za trest zkameněli. Tolik legenda. To, co ale legendou není, je fakt, že před lety se tento skalní útvar zalíbil jednomu z místních obyvatel a ten si jej odvezl na svoji zahrádku. Než se podařilo kámen vrátit zpět na místo, stihl ho dočasný majitel vyzdobit kusem betonu, kterým si ho v zahrádce upevnil.
Kromě Zkamenělé svatby návštěvníky zaujme i „Skalní okno“ a řada dalších zvláštních zákoutí. Jejich současná podoba vznikla hlavně působením člověka. Místní lidé kámen těžili a používali ho ke stavbám, případně vápenec drtili a přidávali ho do stavebních směsí. Nedaleký kopec Čebínka z velké části dokonce zmizel, protože se tam vápenec těžil ve velkém.
