Tichý Tarzan na divadelních prknech

Brno - Zcizené deníky fantoma erotické fotografie. Tak zní podtitul nové divadelní hry, kterou připravila brněnská scéna Husa na Provázku. Příběh podivínského outsidera Miroslava Tichého, kterého sousedé považovali spíše za šmíráka, ale který je dnes pokládán za jednoho z nejvýznamnějších fotografů 20. století, je plný protikladů. Jeho život a podivuhodné dílo, stejně jako nová inscenace Tichý Tarzan, nastolují řadu otázek.

Kyjovský fotograf Miroslav Tichý byl svými sousedy považován spíše za podivína a úchyla. Dnes jsou jeho fotografie vystavovány na prestižních světových výstavách a ceny za jeho jednotlivá díla šplhají do statisíců. Je tento radikální moravský outsider šílencem a zachycovatelem pravdy? Nebo byl jen zavrženíhodným voyeurem? Šmírák, který se v létě plížil kolem plotu plovárny a fotil mladé ženy v plavkách a venkovské krásky ze svého okolí? Tyto otázky klade i nová divadelní hra Tichý Tarzan, kterou uvádí brněnské divadlo Husa na provázku.

„My jsem usilovali o takovou nápravu všech nálepek, které mu byly přiřčeny. Snažili jsme se, pod vlivem fascinace těmi fotkami, najít, co to bylo za člověka a za jakých okolností, za jakého stavu duše ty fotky vznikaly,“ popsala režisérka Anna Petrželková. Scénáristé proto sami pátrali po umělcově minulosti, nechtěli se spoléhat jen na reprodukované vzpomínky. „Nejvýraznější rys, který se nám podařilo vysledovat, bylo to, že Miroslav Tichý měl velký smysl pro humor. Byl sarkastik a nestále měl nějaké vtipy, kterým se rád smál. I sám,“ doplnil spoluautor scénáře Petr Jan Kryštof.

Miroslav Tichý začínal v rodném Kyjově jako malíř, obracel se hlavně k avantgardě, impresionismu a kubismu. Malovat přestal v polovině padesátých let a postupem času se stále více zabýval fotografováním. Objekty jeho tvorby byly většinou ženy, Tichý ale rád fotil i svá oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Fotografie, které většinou pořizoval aparátem vlastní výroby, jsou často přesvětlené, podsvětlené či nedoostřené. Na výstavách však slaví úspěchy. Na festivalu v Arles získal v roce 2005 Tichý cenu za objev roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...