Praha - Lidé od nepaměti touží létat jako ptáci. Daleko silnější je však tento pocit, pokud ho lze dosáhnout bez hluku motorů. Letec se vznáší vysoko nad zemí a překonává obrovské vzdálenosti jen za pomoci rogala, vzdušných proudů a svých znalostí. Této ohromné svobody si na paraglidingu nejvíce váží Karel Vejchodský, český rekordman patřící mezi současnou špičku tohoto sportu, který v roce 2008 vytvořil nový evropský rekord v délce přeletu na paraglidingovém kluzáku. Právě on byl hostem pořadu ČT24 Před půlnocí.
Před patnácti lety se po absolvování leteckých zkoušek poprvé vznesl nad české vrcholky a už by neměnil. Při prvním letu cítil určité obavy a nevěděl, co ho čeká, ale od té doby už si každý let jen užívá. Při paraglidingu jde o co nejdelší let, využití stoupavých proudů, které prozrazují jen kroužící dravci či odchýlené kouře z komínů. Díky svým zkušenostem letec dokáže také odhalit stoupavý proud tam, kde se rozdílně prohřívají různé druhy lesa a vodní plochy.
V mnoha zemích, kde se dosud paraglidingově nelétá, je pro Karla Vejchodského výzvou zmapovat nové typy terénu pro prvoslety. Plachtil již například v kazašské stepi, Brazílii, Venezuele a Jihoafrické republice. V těchto místech se lze vytyčené trasy držet pouze přibližně. Když přistane uprostřed divočiny, musí se o sebe umět postarat, najít místo k přespání a ráno opět vyrazit s téměř třicetikilovým batohem na vrchol kopce, odkud bude pokračovat v cestě. Díky vysílačkám se členové expedice mohou alespoň rámcově domluvit na ideálním místě doletu, reálně se však mohou jednotlivá místa odchýlit až o dva dny cesty pěšky. V případě úrazu je letec nucen dostat se sám do nejbližší obydlené oblasti. Při úspěšném letu si pak s ostatními paraglidisty vymění rámcové informace o terénu a možnostech létání v těchto oblastech.
Karel Vejchodský:
„Paragliding je jeden z mála leteckých sportů, kde si člověk může sbalit svoje letadlo na záda do batohu, odletět na druhý konec světa a tam to na nějakém kopci rozbalit a letět.“
Výborné podmínky jsou v Brazílii
Nejkrásnější jsou pro něj však mimo létání také setkání s místními obyvateli, což je také důvod, proč se velmi rád vrací například do Brazílie. Místní lidé jsou podle něj velmi přívětiví, a když s nimi má možnost povečeřet a přespat, pozná je úplně z jiného pohledu, než když bydlí v hotelu u moře. Kromě toho jsou místní plachtařské podmínky výborné a díky poloze na jižní polokouli je skvělé do Brazílie zamířit, když u nás vládne zima a sníh.
Karel Vejchodský již má doma schovanou celou sbírku medailí z českých a zahraničních soutěží. Stal se vítězem Českého poháru v paraglidingu v letech 2002, 2003, 2007 a 2008, v roce 2006 dosáhl tohoto celkového ocenění v tandemovém plachtění. V soutěžích se počítají 4 bodově nejhodnotnější přelety za celý rok. Podle slov Karla Vejchodského výsledky záleží na časovými možnostech, energii, kterou do závodu člověk věnuje, a terénech, ve kterých daný rok létá.
Vejchodský je také držitelem českého a evropského rekordu za nejdelší let v evropských podmínkách. Vzdálenost 335 kilometrů z Velké Bíteše na Vysočině do Norimberka zvládl za 7,5 hodiny letu. Již po několika hodinách plachtění tušil, že den bude výjimečný, ale v evropských podmínkách se mění hodně počasí a nedá se odhadnout, jak se bude vyvíjet další trasa. Cítil, že by ten den dokázal letět i přes 350 kilometrů, ale v půl sedmé večer se již rozhodl pro přistání.
Nejen létá, ale i fotí a podniká…
V minulosti při létání velmi rád fotil, kromě snímků divoké přírody se mu v Kazachstánu podařilo vyfotit například i rozsáhlou vojenskou základnu, která čítala na 500 tanků. V obavě z obvinění ze špionáže, za kterou mohl být uvězněn vojenskou policií, raději pečlivě schoval paměťovou kartu.
Ve stepích Kazachstánu, kde není mnoho kopců, mu pomáhá se startem auto, které ho za pomoci lana vyzdvihne do výše 300 metrů a je také neocenitelné v dopravě na místa, kde neexistuje žádná infrastruktura.
Kdyby si měl vybrat, kam by jel, kdyby neměl žádná časová ani finanční omezení, volil by plachtění v Himalájích, které ho lákají svými vysokými vrcholy a extrémními podmínkami. Ve výškách nad 7000 metrů nad mořem je však již důležitá kyslíková maska. V řídkém vzduchu se letec může dostat do nebezpečné euforie, podobně jako řidič „posilněný“ alkoholem.
Cestování po světě je velmi finančně náročné, a tak se kromě paraglidingu věnuje také své paraglidingové škole, obchodu s leteckými potřebami a firmě zajišťující outdoorové firemní akce a teambuildingy. Veškerá jeho činnost je tak spojena s outdoorem a pocity jeho žáků v tandemové škole ho vrací ke vzpomínkám na své začátky.
A paraglidingový ráj?
Nejraději má Vysočinu a brazilské roviny, dobře si zalétat a bezpečně přistát. Ale podotýká, že pro každého by tento ráj vypadal jinak, podle toho, zda má rád přeletové či akrobatické létání, či si třeba nejraději „zalétá kolem svého kopce na Pálavě“.
