Svatba Millera a Monroeové - spojení top těla s top intelektem

New York – Američané jejich vztah označovali jako soužití krásného amerického těla a velkého amerického mozku. Sňatek herečky Marilyn Monroe a dramatika Artura Millera si během dvou let trvání prošel řadou krizí, avšak oběma připravil odlišný odlišný osud. Slavný dramatik si neméně slavnou divu bral 29. června 1956 v civilním sňatku a o dva dny později uspořádali židovský obřad. Jejich manželství skončilo rozvodem v Mexiku v lednu 1961. Následující rok se Miller znovu oženil a jedna z nejslavnějších hereček všech dob byla ve svém kalifornském domě nalezena mrtvá.

Soužití rozvážného a přemýšlivého introverta s rozvernou blondýnkou se brzo ukázalo jako příliš nesourodé. Miller ve svých projevech tak extrovertní nebyl a jeho uzavřenost Marilyn těžce nesla. Prodělala několik potratů, což ji nepřidalo na její už tak podlomené psychice. Manželství s Millerem ukončila v roce 1961 v Mexiku, kde se nechalo rozvést  i mnoho jiných celebrit. Mexický rozvod byl jednodušší a rychlejší, navíc nevyžadoval přítomnost manželů.

Monroeová se poprvé provdala již jako šestnáctiletá, kdy si ještě pod svým křestním jménem Norma Jeane Bakerovou vzala policistu Jamese Doughertyho. Byl to údajně sňatek z rozumu, který ji měl jako nezletilou uchránit před pobytem v sirotčinci. Její psychicky narušená matka ani pěstouni se o ni totiž nedokázali postarat. Toto manželství vydrželo čtyři roky, během nichž Dougherty bojoval v Pacifiku a Marilyn rozjížděla kariéru jako modelka.

Po několika malých roličkách se tato smyslná platinová (odbarvená) blondýnka v roce 1953 prosadila i v Hollywoodu, když v muzikálu Muži mají radši blondýnky poprvé prokázala komediální talent, zpívala i tančila. Následující rok se vdala podruhé, ale divoké manželství se světovou baseballovou jedničkou Joem DiMaggiem nevydrželo ani rok.

Jako Millerova manželka natočila například slavný snímek Někdo to rád horké a prožívala dobu své největší slávy, která ji slastně opájela, ale i drtila. To spolu s marnou snahou o dítě vyústilo v psychické problémy, které zaháněla aférami se slavnými muži, údajně i s prezidentem Kennedym, alkoholem a prášky na spaní. A právě barbituráty se jí 5. srpna 1962 staly osudnými.

  • Arthur Miller autor: ČT24, zdroj: www.blogspot.com
  • Marilyn Monroe zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...