START1- smlouva, která zeštíhlila jaderný arsenál mocností o celou třetinu

Moskva - Prezident USA George Bush starší a nejvyšší sovětský komunistický představitel, první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov podepsali 31. července 1991 smlouvu, která slíbila konec závodů ve zbrojení. Dokument s názvem START1 ukázal, že ledy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy konečně začínají tát. Do té doby ale vztahy mezi dvěma mocnostmi rozhodně jednoduché nebyly.

Oba prezidenti tehdy dohodli výrazné snížení stavů strategických jaderných zbraní. Konkrétně to znamenalo snížit počet nosičů na 1600 na každé straně a počet jaderných hlavic na šest tisíc.

Druhá polovina 40. let 20. století se nesla ve znamení jádra. První použití jaderné bomby pocítili na vlastní kůži obyvatelé japonských měst Hirošima a Nagasaki. Spojené státy, které v rámci projektu Manhattan zbraň hromadného ničení vyvinuly, ale nezůstaly jedinou jadernou velmocí dlouho. Sílu atomového výbuchu záhy vyzkoušel i Sovětský svaz. I přes, do té doby nevídanou ničivost zbraní, na sebe první jaderná dohoda nechala čekat až do 60. let.

Následovala optimističtější 70. léta. Americký prezident Richard Nixon a sovětský generální tajemník Leonid Brežněv podepsali Prozatímní dohodu o omezení strategických jaderných zbraní SALT I a zároveň i smlouvu ABM, která oběma stranám zakázala vybudovat protiraketový deštník. Neúspěch ale potkal jednání na konci desetiletí. Smlouvu SALT II Spojené státy totiž neratifikovaly.

Od roku 1981 patřil Bílý dům prezidentu Reaganovi. Když Sovětský svaz odmítl Reaganův návrh na úplnou likvidaci raket středního doletu - takzvanou „nulovou variantu„ - americký bojovník proti sovětské „Říši zla“ se rozhodl přitvrdit. V roce 1983 vyhlásil Strategickou obrannou iniciativu, známější jako Hvězdné války. Reaganova politika a smrt dogmatického Brežněva nakonec připravila půdu pro ukončení studené války i závodů ve zbrojení. Prvním výsledkem nových vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy byla smlouva podepsaná mezi Reaganem a Gorbačovem v roce 1987 - smlouva o úplném zničení všech zbraní středního doletu -  to byla první a jediná odzbrojovací smlouva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...