Stará Líšeň hledá svoji tvář. Pomáhají stovky umělců

Brno - V brněnské městské části Líšeň hledají stovky výtvarníků typického Líšeňáka, který se nejvíce podobá své obci. O nejvěrnější kopii budou rozhodovat všichni obyvatelé Líšně. Netradiční akce je dílem známé výtvarnice a tamní rodačky Kateřiny Šedé, která projekt vytvořila pro galerii v britském Sheffieldu.

Centrum staré Líšně se v těchto dnech těší takové návštěvnosti jako třeba brněnská katedrála na Petrově. K kostelu uvnitř městské části denně upíná zrak desítky umělců. A právě to je smyslem akce, kterou výtvarnice Kateřina Šedá pořádá.

S pomocí malířů chce vrátit život do středu obce. „Já se snažím mu vrátit ten původní záměr, který má to náměstí mít, to znamená má ty lidi spojovat, má je přivádět jakoby k nějakému společnému cíli, že se tady střetnou. A to mám pocit, že je teď opačně, že tím náměstím lidé projíždí, vůbec se nezastaví a spíš z něho utíkají,“ uvádí svůj netradiční záměr výtvarnice Kateřina Šedá. „Koncept je to zajímavý, tak jsem si řekl, že se na tom budu spolupodílet,“ reaguje na akci jeden z umělců Jaroslav Matula.

Profil Líšeňáka musí zapadnout do kresby centra

Celý projekt má jednoduchá pravidla. Na 600 výtvarníků z celé republiky a všech věkových kategorii nejprve portrétuje jádro obce a potom hledá po celé staré Líšni lidskou tvář, která se mu nejvíce podobá. „Podle té mojí kresby budu hledat nějakého třicátníka až pětatřicátníka s ostřejšími rysy a myslím si, že by měl být světlovlasý,“ popisuje Matula. „Mě zaujal ten nápad, vtěsnat ten profil tady do kostela, který je centrem tady té Líšně,“ reaguje další z účastníků této akce, šestasedmdesátiletý Miroslav Šimek.

A nakonec obě kresby výtvarníci převádí na arch speciálně upraveného papíru. „Vytvoříme z toho knížku, která by měla být beze slov, kterou by mělo obdržet všech osm tisíc obyvatel Líšně a oni by si na základě toho měli vybrat člověka, který jim připadá, že je té krajině nejpodobnější,“ vysvětluje Šedá.

Co bude s vítězným líšeňským profilem, autorka zatím tají. Jasné ale je, že  všechny díla budou koncem roku předvedena v britském Sheffieldu. Právě pro tamní galerii totiž autorka projekt vytvořila.

Kateřina Šedá a její projekty

Třiatřicetiletá Kateřina Šedá, která dostala v roce 2005 cenu Jindřicha Chalupeckého, již uspořádala několik podobných akcí. Při projektu z roku 2008 Furt dokola požádala čtyřicet sousedů v brněnské Líšni, aby mohla překonat jejich ploty a celou událost natočila. Potom sousedy pozvala na bienále do Berlína, kde zase oni překonávali repliku líšeňských plotů za pomoci zahradnického náčiní, které si přivezli.

Šedá se s těmito „sociologickými projekty“ stále více ve světě prosazuje. Například na bienále v Lyonu měla loni projekt z německé vesnice Uhyst. Zde přemluvila obyvatele z každého ze 300 domů, aby na papír namalovali něco, co se vztahuje k jejich vesnici. Potom si vybrali dalšího obyvatele, který jinou tužkou na stejný papír připojil svou představu. Šedá pak v Lyonu vystavila vedle sebe 300 kopií výsledné kresby. Kromě toho vznikla publikace s fotografiemi všech zúčastněných doprovázených kresbou v příslušné fázi vzniku.

  • Výtvarníci v terénu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1777/177667.jpg
  • Výtvarníci v terénu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1777/177668.jpg
  • Výtvarníci v terénu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1777/177664.jpg
  • Kateřina Šedá autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1778/177764.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...