Spory o střechu dále zdržují opravu hradeb

Znojmo - Už tři čtvrtě roku opravuje Znojmo své středověké hradby a vytváří kolem nich klidovou zónu. Dokončení oprav ale nebude hned. Město se totiž stále nedohodlo s památkáři na podobě střechy pro středověkou věž, která je součástí hradeb.

Práce na upravení znojemských městských hradeb pokračují mílovými kroky. Po staré stolárně, která oblast ještě před dvěma a půl lety hyzdila, nezbylo ani památky. Začínají se rýsovat schody, posezení i průchody do centra města. Jediné, čeho se dělníci ještě ani nedotkli, je gotická hranolová věž.

Město a památkáři se pořád nemůžou shodnout, jak má vypadat její střecha. A to už město vypracovalo několik variant svého návrhu. Památkáři je ale zatím vždy odmítli. „Poslední dva roky říkáme pořád totéž. Střecha ano, ale ne taková historizující, jakou navrhuje město,“ řekl k tomu Petr Kroupa, ředitel Národního památkového ústavu v Brně.

2 minuty
Opravu hradeb ve Znojmě provázejí komplikace
Zdroj: ČT24

„Nesmí to být žádná napodobenina,“ dodal Kroupa. „Špatně je na tom ta faleš, protože gotika - už je to několik století zpátky, co nás opustila, a už se nikdy nevrátí. Takže v zásadě se nechceme vracet ke tvaru, který by kopíroval nějaký středověký stav.“

To je ale přesně to, co Znojmo chce. V projektech k opravě věže se drží historických zobrazení města. Moderní střechu, jakou navrhují památkáři, radnice odmítá. Gotickou věž by podle ní měla završit napodobenina gotické střechy. I proto zatím od úřadů získala k zahájení přestavby jen částečný souhlas. Odbor kultury, školství a památkové péče vydal závazné stanovisko jen pro tu část stavby, na které se město a památkáři dohodli.

„Je tedy povolena rekonstrukce věže s výstavbou vnitřního schodiště až po ochoz. V jakém tvaru má být věž zastřešena nad ochozem, k tomu má být ještě vypracován jeden variantní návrh,“ vysvětlil znojemský radní Jiří Kacetl (ODS).

Město se historizující střechy nechce vzdát, na věži chce totiž předvádět, jak ve středověku stavby vypadaly. Z vrcholu věže pak chce návštěvníkům poskytnout rozhled, jaký měli dávní ochránci Znojma. K tomu ale podle památkářů věž sloužit nemá. „Dělají to fantasticky pomůcky jako jsou obrázkové knížky, nějaká rekonstrukce typu maketa velikosti 1 metru, to je ideální. Lidé se na to podívají, budou spokojení. Ale abychom dělali nějakou rekonstrukci 1:1, to ne,“ odmítl razantně Kroupa.

Památkářům se nelíbí ani zastřešení nedaleké Vlkovy věže. Ani to podle nich nemá s historií nic společného, bylo vytvořeno v 19. století na tehdejší vlně pseudogotického stylu. S tím už dnes památkáři nic nenadělají. Naopak plány na přestavbu nové věže napadli u krajského úřadu. Radnice i památkáři přesto doufají, že se co nejdříve dohodnou a že nejpozději do konce roku bude práce na obnově věže moct začít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...