Sovětskou blokádu Berlína řešili spojenci leteckým mostem

Berlín - „Svět se ocitl na pokraji třetí světové války,“ říkají dějepisné učebnice o událostech června 1948. Sovětský svaz a západní spojenci se tehdy definitivně rozešli ve chvíli, kdy Stalin nechal zablokovat všechny cesty spojující západní část po válce rozděleného Berlína se světem. Spojenci ovšem nezareagovali útokem, ale intenzivním leteckým spojením. Vzniklá situace je dodnes známá jako blokáda Berlína nebo také první berlínská krize. Spojenci reagovali tzv. leteckým mostem a Sovětský svaz nakonec blokádu v květnu 1949 odvolal. Patnáct dní po odvolání blokády vznikla na území západních okupačních zón samostatná západní Německá spolková republika. Sovětský svaz zareagoval prohlášením sovětské okupační zóny za Německou demokratickou republiku (NDR) v říjnu téhož roku. Hlavním městem NDR se stala sovětská část Berlína. Od západní poloviny města jej vedení NDR v roce 1963 oddělilo Berlínskou zdí.

Po pádu nacismu a konci druhé světové války byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních zón mezi vítězné mocnosti: Francii, Velkou Británii, Spojené státy americké a Sovětský svaz. V roce 1946 se americké a britské okupační pásmo Německa sloučilo v tzv. Bizonii, v lednu 1948 připojením francouzské části plynule přešlo v Trizonii (později západní Německo). Proti ní stála samostatná sovětská část Německa.

V Trizonii proběhla 20. června 1948 měnová reforma, která se ovšem netýkala západní části Berlína ležícího v sovětské okupační zóně. V té proběhla reforma o dva dny později, východní marka se ovšem měla vztahovat i na západní část města, aby se tím pevněji svázala se sovětským Německem. Spojenci Trizonie reagovali zavedením západní marky a Sovětský svaz na protest v noci z 23. na 24. června 1948 odřízl všechny pozemní, vodní i železniční cesty spojující západní Berlín se světem. SSSR předpokládal, že se Berlín rychle vyčerpá, a on tu bude moct posílit svůj vliv.

Sovětský krok vešel do dějin pod názvem blokáda Berlína (též první berlínská krize) a hrozil otevřeným konfliktem mezi vznikajícím východním a západním blokem. Spojenci však místo války o Berlín zvolili jinou cestu. Se západní půlí města se spojili leteckým mostem a prostřednictvím letadel zásobovali obyvatele Berlína.

Více než dva miliony tamějších obyvatel totiž disponovaly jídlem na pouhý měsíc. Vedle potravin bylo na západoberlínské letiště Tempelhof dováženo především uhlí, léky i stavební materiál na stavbu dalších letišť, akce se účastnili i letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jihoafrické republiky. Chudoba Berlíňanů přesto vzrostla nad úroveň 2. světové války. Sovětský svaz blokádu pro její faktický neúspěch zrušil 12. května 1949.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...