Brno - Město Brno v loňském roce nastavilo pravidla pro poskytování grantů neziskovým organizacím, která se stala předmětem kritiky. Těm, kdo se s městem soudí, odmítla radnice příspěvky poskytnout. Zamítnutí peněz na fungování se dočkalo například brněnské občanské sdružení Nesehnutí. V únoru tohoto roku ale označilo Ministerstvo vnitra pravidlo za protiústavní. Zastupitelé tento týden projednávali, jak budou nyní organizacím udělovat dotace. A původní pravidlo potvrdili.
"Dokud v pravidlech zůstává, že organizace musí doložit, že s městem není v soudním sporu, problém pokračuje. I Ministerstvo vnitra řeklo, že je to diskriminační. Informace o sporech není relevantní a neměli bychom ji vyžadovat," uvedl v úterý na zastupitelstvu opoziční zastupitel Martin Ander (SZ), který má s působením v neziskových institucích vlastní zkušenost. Většina zastupitelů ale s Anderem zřejmě nesouhlasila, protože nakonec schválili původní usnesení. Organizace tak i nadále musí uvádět, zda jsou či nejsou s městem ve sporu.
Už vloni odmítli zastupitelé přispět Nesehnutým na jejich aktivity. Aktivisté z tohoto občanského sdružení tak museli vymyslet jiný způsob, jak dotovat například svůj časopis Přes či Týden lidských práv.
Ačkoliv tehdy zastupitelé neuvedli, proč právě tomuto sdružení peníze zamítli, někteří v tom spatřovali odplatu za časté kritizování rozhodnutí města. Jedním z těch, kteří na možnou odplatu některých politiků upozorňovali, byl brněnský zastupitel a ekolog Mojmír Vlašín (SZ). „Chtěl jsem, aby mi vysvětlili důvod, proč se k rozhodnutí Rada přiklonila. Podle mě je zřejmé, že chtěli vytrestat neposlušnou organizaci. Protože to nemohli říct veřejně, uvedli jen, že se tak rozhodli,“ uvedl vloni Vlašín.
Ministerstvo podpořilo neziskové organizace
Na Ministerstvo vnitra se obrátilo sdružení Brnění, které podle pravidel také nemělo nárok na peníze, protože bylo s městem v soudním sporu. „Dotace jsou rozdělovány z veřejných peněz nás všech, proto nám to z principu vadilo,“ uvedl dříve Matěj Hollan ze sdružení Brnění. Podle Hollana to zastupitelé nemohou brát jako útok na sebe. „Ve chvíli, kdy naplňuji svoje ústavní práva a o něco se soudím, tak to město nemůže vzít osobně. Nesoudím se s panem primátorem nebo s Radou města Brna, ale s městem jako subjektem,“ uvedl v únoru Hollan.
Ministerstvo dalo na začátku tohoto roku kritikům za pravdu a označilo pravidlo za protiústavní. Lidé z postihnutých organizací toto rozhodnutí uvítali. „Překvapilo mě, že se vedení města chová, jako kdyby rozdělovalo ne veřejné, ale svoje vlastní peníze. Proto jsem rád za vyjádření Ministerstva vnitra, které potvrzuje, že to takto nejde,“ řekl v reakci na rozhodnutí Milan Štefanec ze sdružení Nesehnutí.
Ačkoliv podle ministerstva mělo dojít k nápravě a odstranění diskriminačního pravidla pro rozdělování peněz, zastupitelé se v úterý shodli, že znalost o sporech s městem je při udělování dotací důležitá, a nadále si požadavek v podmínkách ponechali.
