Bratislava - Slovensko dalo 17. července 1992 najevo, že se chce podruhé v historii vydat na cestu k samostatnosti. Přijetí Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky znamenalo, že česko-slovenská federace spěje po dlouhých a neúspěšných státoprávních jednáních k rozdělení, a to přesto, že slovenští vládní politici tvrdili, že se deklarací nevyslovili jednoznačně pro samostatnost, v Česku panoval opačný dojem. Václav Havel ještě 17. července 1992 oznámil, že odstoupí z funkce prezidenta. A začalo se připravovat rozdělení federace… Ústavní zákon o zániku Československa nakonec 25. listopadu Federální shromáždění schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.
Slovenská deklarace prakticky rozdělila ČSFR
Otázky názvu státu či podoby jeho znaku rozvířily na začátku devadesátých let minulého století národní emoce. Dva roky se slovenské a české politické reprezentace nedokázaly definitivně shodnout na společném pohledu. Česká strana prosazovala federaci se silnějšími pravomocemi, zatímco slovenští politici trvali na větších kompetencích pro jednotlivé republiky.
Po nepřijetí kompromisních dohod z Milov na jaře 1992 se pozornost obrátila k červnovým parlamentním volbám, které v Česku vyhrála ODS Václava Klause a na Slovensku HZDS Vladimíra Mečiara. Na jednání zástupců těchto stran se ukázalo, že rozdíly v pohledech na budoucí státní uspořádání jsou zřejmě nepřekonatelné. ODS trvala na federaci, HZDS chtěla konfederaci, nebo unii států s mezinárodně-právní subjektivitou. A tak se na jednání 19. a 20. června zrodila dohoda, která mluvila o rozdělení ČSFR, i když nechávala ještě otevřené dveře i jinému řešení.
- Dělení Československa zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3234/323332.jpg
- Prezidenstká volba 1990 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1779/177866.jpg
- Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky zdroj: www.vlastenci.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1531/153028.jpg
- Václav Havel autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1779/177862.jpg
Slovensko se z pohledu českých politiků otevřeně vyslovilo pro rozpad federace právě v Deklaraci o svrchovanosti. Slovenská národní strana (SNS) chtěla schválit svrchovanost Slovenska ústavním zákonem, návrh ale zpochybnil tehdejší člen vedení Slovenské národní rady rady Ľubomír Fogaš ze Slovenské demokratické levice (SDL) a vedení SNR nakonec plénu předložilo text deklarace jen jako usnesení.
A jak tehdy vypadala rozprava v SNR?
„Dost bylo nesamostatnosti, vazalské závislosti, poníženého prošení o uznání našich legitimních práv,“ prohlásil poslanec za SNS, populární (česko)slovenský herec Štefan Kvietik. Předseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Ján Čarnogurský naopak varoval, že schválení deklarace může vést k neústavnímu rozpadu federace. Jeho hnutí ale neuspělo s návrhem, aby se o státoprávním uspořádání rozhodovalo v referendu. Poslancům tehdejších stran maďarské menšiny zase vadilo, že se v deklaraci mluví jen o slovenském národě.
Poslanci nakonec hlasovali o deklaraci jmenovitě. Z přítomných 147 zákonodárců zvedlo pro dokument ruku 113 - šlo o poslance HZDS, SNS a většinu SDL včetně současného premiéra Roberta Fica. Proti bylo 24 poslanců, deset zákonodárců se zdrželo hlasování.
Ohlasy Klause a Mečiara
Vladimír Mečiar, předseda vlády SR: „Touto naší deklarací deklarujeme stupeň zralosti, intelektuálnosti, společenskosti Slovenska, které je schopné brát svůj osud do svých rukou.“
Václav Klaus, předseda vlády ČR: „Ani to slovo český, česká, české zde není zmíněno - považuji za nesmírně signifikantní, považuji to za nesmírně překvapivé.“
A co se dělo potom?
Přestože slovenští vládní politici tvrdili, že se deklarací nevyslovili jednoznačně pro samostatnost, prezident Václav Havel ještě 17. července 1992 oznámil, že odstoupí z funkce prezidenta. Následující den předseda České národní rady Milan Uhde při jednání s Gašparovičem řekl, že je třeba připravit rozdělení federace a vznik dvou samostatných států - 20. července pak Havel odstoupil a prezidentské pravomoci převzala federální vláda a její premiér Jan Stráský. Šéf ODS Václav Klaus, i když vyhrál volby, v předtuše rozpadu federace obsadil rovnou křeslo předsedy vlády České republiky.
Václav Havel, 17.7.1992
„Tak jako se nechci stát brzdou historického vývoje, nechci být ovšem ani pouhým dosluhujícím úředníkem.“
Základní postup rozdělení společného státu dohodly delegace v čele s Klausem a Mečiarem na srpnovém jednání v Brně. Zánik Československa stanovili na 31. prosince 1992. První zářijový den roku 1992 SNR schválila slovenskou ústavu, Česká národní rada ji následovala v prosinci.
V listopadu Federální shromáždění těsnou většinou přijalo ústavní zákon o zániku federace, už předtím parlament schválil způsob rozdělení majetku. Začátkem roku 1993 tak vznikly dva nové státy, Slovenská republika a Česká republika.