Ostrava - Zatímco ve východním světě je hmyz na talíři lahůdka, v Česku k takovému menu panuje spíše odpor. Podle kuchařů a akademiků má hmyzí gastronomie velkou budoucnost. Slezská univerzita v Opavě proto pořádá takzvané entomofágické večery, kdy se ve vybraných restauracích podává výhradně hmyz.
Cvrči, mouční červi nebo potemníci jsou pro gurmány opravdová delikatesa, pro běžného českého strávníka něco, co na talíř nepatří.
Kuchař Jan Pařízek si hmyzí speciality oblíbil. Křupavými členovci zdobí hlavní chody i dezerty. Získat vděčné strávníky ale není jednoduché. „Na cvrčka jsem si netroufla, protože mne píchal do jazyku,“ říká jedna návštěvnice hmyzí ochutnávky.
Proč třeba tučné housenky nelákají jako svíčková? V řadě lidí vzbuzují odpor a bojí se jejich chuti. I když tady doslova a do písmene platí: jaké si to uděláš, takové to máš.
Hmyz má podle kuchařů jedinečnou vlastnost, že dokáže přebírat chuť toho, čím se zrovna živí. Třeba tito mouční červi můžou chutnat po medu nebo třeba po česneku.
„Bylo to velmi chutné. Kdyby to nějaká restaurace nabízela a neuvedla, co to je, snědl by to asi každý,“ míní host restaurace.
„Aby si člověk mohl pochutnat na hmyzu, stačí, aby vypil půl litru piva, kde má 4 a půl tisíce mšic, nebo aby si vzal jahodovou marmeládu,“ tvrdí kuchař Jan Pařízek.
Hmyzí dobroty jsou navíc velmi zdravé. Podle odborníků obsahují kvalitní tuky podobné rybím a hodně bílkovin.
„Hmyz obsahuje velké množství esenciálních aminokyselin, tedy takových, které si lidský organismus neumí sám vyrobit,“ potvrzuje entomoložka Mendlovy univerzity v Brně Marie Borkovcová.
Alexandr Burda ze Slezské univerzity v Opavě dodává, že hmyz jako potrava má perspektivu. „Je nás momentálně na planetě 7 miliard, tak se dá předpokládat, že bude čím dál složitější zajistit výživu,“ říká Burda.
Jíst se dá kolem tisícovky druhů hmyzu. Pochoutka je to hlavně v asijských zemích. Červy a kobylky si ale oblíbili třeba i Američané.
