Skauti dokončují přestavbu Kaprálova mlýna

Ochoz u Brna – Skauti finišují s opravou Kaprálova mlýna v údolí Říčky. Mlýn, který se během roku a půl proměnil v mezinárodní středisko ekologické výchovy, by měl být slavnostně otevřen 1. září. Na jednu z posledních dobrovolnických brigád v pondělí dorazily i posily ze zahraničí. Zrekonstruované středisko bude sloužit nejen skautům, ale i školám.

Dvaadvacet dobrovolníků ze sedmi zemí dorazilo do údolí Říčky, aby skautům pomohli s posledními úpravami na Kaprálově mlýně. Zůstanou týden. „Přijela jsem z Běloruska, z Minsku. Jsem skautka a jsem nadšená do ekologických projektů,“ svěřila se jedna z účastnic Elena Sermakshevová, která se ekologii věnovala i na svých studiích. Brigádníci mají za úkol úklid okolí budovy. Pokud je špatné počasí, uklízí nově vybavené pokoje a sociální zázemí střediska. „Snažíme se to tu už připravit na otevření. Myslím, že budeme dělat všechno, co bude potřeba,“ dodala s úsměvem skautka. 

Na dobrovolníky nečeká jen práce. „Já mám na starosti odpočinkové programy pro účastníky. Kromě práce zažijí například i bojovku, prozkoumají okolí, navštívíme běžně nepřístupnou Ochozskou jeskyni a zajedeme na výlet do Brna,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů mezinárodní brigády Dan Vejrosta. 

Starý mlýn šel kompletně k zemi

Do plánů na opravy mlýna se skauti pustili poté, co jim v roce 2007 potomci bývalých majitelů celý objekt darovali. Opravit zchátralou budovu svépomocí nepřicházelo z finančních důvodů v úvahu, skauti si proto požádali o evropskou dotaci. Jedenapadesát milionů z Bruselu pomohlo proměnit objekt v havarijním stavu na moderní a energeticky šetrné středisko, které bude vést nejen malé skauty, ale i školáky k zájmu o přírodu a ekologii.

3 minuty
Opraveným Kaprálovým mlýnem provádí Michal Medek
Zdroj: ČT24

Provoz střediska bude sázet na ekologicky šetrné technologie. Při stavbě dělníci použili i dřevo či slámokarton, interiéry zdobí hliněné omítky. „Srdce celé budovy je tady ve strojovně, kde je jak vytápění, tak ohřev teplé vody. Budova může být vytápěna buď tepelným čerpadlem, které bere teplo tady ze země, nebo slunečními kolektory, případně může být přitápěno i dřevem,“ vysvětlil jeden z hybatelů projektu Michal Medek.

Dnes už má budova novou fasádu a dělníci dokončují úpravy interiérů, před rokem ale na místě bývalého mlýna zůstala jen hromada suti. Objekt musel být prakticky celý stržen, jeho statika byla v katastrofálním stavu. Na jeho místě pak přes zimu vyrostla přesná kopie, která zachovává vzhled, genia loci i prvorepublikové prvky, které do budovy vnesli původní majitelé. A to včetně jizev, které na mlýně zanechaly jedny z posledních bojů druhé světové války. Na hlavní budovu se proto vrátí i zrestaurované dřevěné okenice, na nichž jsou dodnes patrné průstřely a díry po střepinách. 

Kaprálův mlýn jako vizitka dějin minulého století

Kdy přesně byl postaven takzvaný „Horní mlýn“ není jisté, podle záznamů ale stál už někdy na počátku 18. století. V roce 1939 koupila Horní mlýn Zdena Kaprálová, jejíž manžel Aleš byl ředitelem továrny Biochema (pozdější Fruta) v brněnských Modřicích. Chtěli zde najít klidné místo před útrapami nadcházející druhé světové války. V dubnu 1945 ale i údolím Říčky přešla válka. Rudá armáda se usadila přímo v areálu mlýna, kde se fronta na několik dní zastavila. Kvůli špatnému stavu armády tam padlo přes dvě stě vojáků a v přilehlém sadu je pochováno asi šedesát koní. 

Po skončení války, v předtuše dalšího politického vývoje, odešli Kaprálovi na sklonku roku 1946 za prací do Indie. Po roce 1948 se už do vlasti nemohli vrátit. Životní osudy své rodiny, zejména život ve mlýně, popsala Zdena Kaprálová v knize Zítra bude líp, kterou skauti letos vydali v reedici. V roce 1949 byl mlýn vyvlastněn a poté sloužil jako středisko pro podnikovou rekreaci. Roku 1984 byl opuštěn. Čtyři roky po pádu totality byly přilehlé pozemky spolu se zdevastovaným mlýnem navráceny Zdeně Kaprálové. Ta ho pronajala na dobu 99 let Junáku – svazu skautů a skautek ČR. Na jaře roku 2007 dcery zemřelé Zdeny Kaprálové mlýn skautům darovaly. Na paměť tohoto daru se skauti rozhodli budovu překřtít na Kaprálův mlýn. Získáním areálu do vlastnictví Junáka byla odstraněna poslední překážka pro zásadní obnovu základny. 

Zdroj: web Kaprálova mlýna

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...