Jižní Morava - Na polích dozrávají jahody, na stromech třešně a zahrádkáři, kteří svoji úrodu sami nestačí spotřebovat, ji prodávají u rušných silnic. Řada prodejců ale není poctivá, zjistily kontroly České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Mezi nejčastější prohřešky patří klamání zákazníka ohledně ceny.
Výjezd ze Znojma na Jihlavu každoročně od jara do podzimu lemují stánky prodejců. Nakupují tady místní i turisté, kteří tudy projíždí při cestě na Vranovskou přehradu. Právě u jednoho ze zdejších stánků štáb České televize narazil na první prohřešek. Prodejce na dotaz, kolik stojí jeden kilogram meruněk, odpověděl, že čtyřicet korun. Na bedně byla ale umístěná cenovka 65 korun za kilogram. „Tak nějak to bude,“ reagoval prodejce vyhýbavě na dotaz, proč se ceny liší.
Štáb odhalil pochybení také u prodejkyně jahod na Zelném trhu v Brně. Mladá žena měla na svém stánku lákavou cenu, teprve při bližším zkoumání cedule zákazník zjistil, že uvedená cena je za půl kilogramu sladkého ovoce. „Mám půlkilové vaničky a ta cena vypadá pro zákazníka lépe. Vím, že to mám špatně, že by tam měla být cena za jeden kilogram,“ řekla Andrea Šmardová.
„Vím, že to tak někteří prodejci dělají, mohlo by to vadit, ale já sám si to hlídám,“ reagoval na pochybení prodejkyně zákazník Karel Blažek. Řada lidí si ale drobné poznámky, že uvedená cena je za půl kilogramu a ne za jeden kilogram, nevšimne a nepřijemné překvapení je pak čeká až při placení.
Právě neuvedení ceny nebo její špatné označení patří podle České obchodní inspekce mezi nejčastější prohřešky, kterými prodejci porušují zákon. „Za tyto prohřešky může být prodávající postižen, může například dostat pokutu v řádu několika tisíc korun,“ potvrdila ředitelka jihomoravského inspektorátu České obchodní inspekce Tatiana Neuhybelová.
S prohřešky stánkových prodejců se setkává i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Nejčastěji se prohřešky týkají označování zboží – chybí označení původu, nebo prodejci nemají tzv. průvodní dokumentaci, což je jejich povinnost. Dále se mezi zbožím setkáváme i s takovým, které svojí kvalitou neodpovídá hygienickým předpisům. Mohou tam být stopy hniloby nebo plísně, případně otlaky,“ vysvětlil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Vloni inspekce kontrolovala celkem 1 200 stánků, pochybení odhalila zhruba u deseti procent z nich. V případě supermarketů inspekce našla pochybení dokonce u třiceti procent. „Má to pravděpodobně tu příčinu, že na stánku je menší množství zboží, takže je snazší jeho kvalitu uhlídat,“ vysvětlil Kopřiva.
Vyšší cena za zboží zákazníkům nevadí, pokud je zboží české
O české třešně, meruňky nebo brambory je mezi zákazníky zájem - navzdory vyšší ceně. Dovezené meruňky, stejně jako ostatní druhy ovoce a zeleniny, jsou sice v supermarketech výrazně levnější, ale nemají tak dobrou vůni a chuť. „Lidé řeknou, že je to dražší, ale stejně si české ovoce koupí raději. Českých meruněk jsem měl třicet beden a hned byly pryč. Musely se dovézt další. Zato meruňky z dovozu nechtěl nikdo,“ potvrdil prodejce ze Znojma.
I tak ale vysoká cena na stáncích zákazníky často překvapí - podobně jako Ondřeje Kollrose z Plzně, který se při cestě na Vranovskou přehradu zastavil v zahrádkářské kolonii na okraji Znojma. „Za kilo hrušek si účtují 79 korun, takže mě čtyři hrušky stály šedesát korun. Je to hodně předražené, příště raději zastavíme jinde,“ řekl.
Podobně překvapení byli i zákazníci, kteří si chtěli u jiného stánku koupit sedmnáctikilový meloun. Stejně závratná jako jeho váha byla i cena - sedm set korun. „To si děláte srandu,“ reagoval zákazník a meloun odmítl.
