Scientologickou církev založil spisovatel science fiction Hubbard

Washington - Americký spisovatel science fiction Laffayette Ron Hubbard, který maluje vizi světa bez šílenství, kriminality a válek, je zakladatelem dianetiky a scientologie. V roce 1954 založil scientologickou církev, její členové věří v kosmické bytosti sídlící v každém člověku; schopnosti těchto kosmických bytostí však postupně slábnou, a tím způsobují problémy lidí, v nichž sídlí. Církev prostřednictvím placených kursů a procedur nabízí, že lidi těchto problémů zbaví. Velké popularitě se scientologové těší v USA, mezi tamními členy církve jsou i hollywoodské hvězdy jako Tom Cruise, Nicole Kidmanová nebo John Travolta.

Hubbard, který se narodil 13. března 1911, se také zabýval dianetikou - metodou umožňující každému člověku oprostit se od problémů, jejichž příčiny doposud neznal. V roce 1950 publikoval knihu Dianetika, moderní věda o duševním zdraví (Dianetics: The Modern Science of Mental Health), v níž právě popsal vlastní psychologickou teorii, nazývanou dianetika. Tato kniha poskytla naději, že lze něco udělat s příčinami válek, zločinů, šílenstvími a dalšími projevy iracionálního chování. Dianetika je systém, který může kdokoliv použít ke zdokonalení sebe sama nebo svých blízkých. Dílo se i přes odmítnutí odborné veřejnosti široce rozšířilo a stalo se bestsellerem - jen za rok po vydání se prodalo 150 tisíc výtisků.

V roce 1952 rozšířil Hubbard dianetiku o „užitou náboženskou filosofii“, kterou nazval scientologie. O dva roky později pak založil scientologickou církev, v jejímž čele stál až do konce života.

V osmdesátých letech se Hubbard vrátil k literární činnosti, vytvořil sci-fi romány se scientologickým poselstvím Battlefield Earth (Bojiště Země, 1982) a Mission Earth (Mise Země, 1987) a také nepublikovaný scénář Revolt in the Stars (Vzpoura ve hvězdách), v němž zdramatizoval část dianetického postupu. Zemřel 24. ledna 1986 na svém ranči, údajně na mrtvici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...