Režisér Vojtěch Jasný získal v Brně čestný doktorát

Brno - Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně udělila čestný doktorát za celoživotní dílo mezinárodně uznávanému režisérovi Vojtěchu Jasnému. V Československu na sebe Jasný upozornil filmovou tvorbou v šedesátých letech minulého století, v roce 1970 ale odešel do exilu a řada jeho významných děl vznikla v zahraničí. Latinský diplom dnes převzal z rukou rektora JAMU Iva Medka v Divadle na Orlí.

„Titul doctor honorius causa je pro mě pocta, které si vážím. Obzvláště že je to moravská pocta,“ řekl Vojtěch Jasný po převzetí diplomu. Přestože velkou část života prožil v exilu v zahraničí, jako rodák z Kelče sám sebe považuje za Moraváka a velkého československého patriota. „Jsem občan celého světa, ale chci být především Moravan. Do Brna se vždy rád vracím,“ dodal.

Za svoje díla posbíral řadu ocenění na nejvýznamnějších světových festivalech. Jako jedinému českému režisérovi se mu povedlo získat v Cannes ceny hned za tři filmy.

2 minuty
Vojtěch Jasný o převzetí čestného doktorátu v Brně
Zdroj: ČT24

„Spíš než čistá dramata nebo třeba čisté komedie se mu dařilo v žánru, který slučoval oba tyto dva živly, živel dramatický s živlem komickým, a který ozvláštňoval právě tím poetickým způsobem vyprávění,“ řekl správce archivu Jasného na Masarykově univerzitě v Brně Jiří Voráč.

Jasný od JAMU v Brně obdržel čestný titul doktora dramatických umění. Akademie jej oceňuje jako vynikajícího filmového i divadelního režiséra, ale také jako kameramana, fotografa a pedagoga, který působil v mnoha evropských zemích i v USA.

JAMU v minulosti udělali český doktorád například Ludvíku Kunderovi, Milanu Uhdemu, Ivanu Vyskočilovi, Emilii Vašáryové nebo Václavu Havlovi.

Vojtěch Jasný (*1925, Kelč) je známý filmový a divadelní režisér, scénárista a vysokoškolský pedagog, ale také fotograf a kameraman. Proslul v šedesátých letech jako básník filmového plátna a mezinárodně ceněný tvůrce. Do dějin vstoupil jako jedna z legendárních osobností, jež formovala moderní tvář české kinematografie.

V roce 1945 odešel na studia do Prahy, nejdříve na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor filosofie, estetika a rusistika), od podzimu 1946 na nově založenou FAMU (obor kamera, tehdy nazýváno fotografická technika), kterou absolvoval roku 1951. Od roku 1950 pracoval ve Studiu dokumentárního filmu, poté v Československém armádním filmu a ve Filmovém studiu Barrandov.

Roku 1970 odešel na protest proti sovětské okupaci Československa do exilu, žil v Salzburgu a v Mnichově a v polovině 80. let se usídlil v New Yorku. Od roku 2011 žije na Moravě.

Jeho filmografie čítá přes padesát titulů, z nichž větší část vznikla v zahraničí. Své projekty realizoval vedle Československa v Číně, Rakousku, Německu, Izraeli, Francii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Finsku, Kanadě a v USA.

Osobitý poetický styl rozvinul ve svých autorských projektech, jejichž vrchol představuje tzv. moravská trilogie – křehce lyrická a metafyzická povídková Touha (1958), poeticko-satirická féerie Až přijde kocour (1963) a lyrická kronika moravské vesnice s emblematickým titulem Všichni dobří rodáci (1968).

Zdroj: filmový historik Jiří Voráč

Přehled tvorby Vojtěcha Jasného na ČSFD.cz.

Vojtěcha Jasného s Brnem spojuje hned několik vazeb. Na Masarykově univerzitě je uložen unikátní osobní archiv Jasného a soustřeďuje se tam badatelská činnost zaměřená na Jasného dílo. V Moravské galerii se nachází obsáhlý fotografický fond zahrnující Jasného celoživotní fotografickou tvorbu. V Brně se také uskutečnila dosud největší retrospektiva Jasného filmového díla a vůbec první výstava jeho fotografií, a to na podzim 2010 u příležitosti Jasného 85. narozenin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...