Režisér Rudolf Chudoba skládá mozaiku o Miloši Štědroňovi

Hudební skladatel, muzikolog, respektovaný pedagog a také polyglot a člověk s neuvěřitelným kulturním rozhledem. Vytvořil svébytný hudební jazyk Divadla Husa na provázku a podařilo se mu zpřístupnit dílo Leoše Janáčka odborníkům, studentům i laikům. „Miloš Štědroň, to je obraz, kterého jen tak nedohlédnete,“ říká o tomto významném brněnském rodákovi režisér Rudolf Chudoba. Právě v těchto dnech natáčí se štábem brněnského studia České televize skladatelův dokumentární portrét.

„Miloš Štědroň mi připomíná moře – přijdete k němu a najednou nevíte, co máte vnímat dřív. Jestli ten velký prostor, jestli ten zvuk moře nebo hluk vln, jestli tu barvu nebo vůni. Těch věcí je na něm tolik, že vás to najednou zahltí,“ tak zní odpověď Rudolfa Chudoby, když se ho na velkého hudebníka a vědce zeptáte.

„Patří mezi výjimečné lidi, kteří mají konzistentní představy o světě, udávají směr, nabízejí vám impulzy a návody, neustále pro druhé něco objevují. To se v dnešní době zahlcené informacemi jen tak nevidí,“ zdůrazňuje režisér.

Oba se znají mnoho let. Setkávali se už v prostorách rozvíjejícího se Divadla Husa na provázku a později jako režisér a respondent při natáčení nejrůznějších televizních projektů. „Náš vztah je velmi přátelský. Neříkám, že bych chodil k nim domů na návštěvy, ale za ta léta k sobě máme hodně blízko, zajímají nás podobné věci, jeden druhého velmi dobře známe,“ říká Chudoba, který už o skladateli před deseti lety jeden kratší dokument s názvem Danze, canti e lamenti Miloše Štědroně natočil.

  • Miloš Štědroň zdroj: ČT Brno
  • Skladba Miloše Štědroně zdroj: ČT Brno

„Byl to dvacetiminutový snímek k jeho šedesátinám. Snažil jsem se v něm zachytit dobu jeho působení na Provázku a to, jak často musí bojovat s představami režisérů. Záběr tohoto dokumentu bude podstatně širší. Například se tam dotkneme i rodinných záležitostí, na které v prvním dokumentu nezbylo místo,“ prozradil režisér.

Miloš Štědroň jako hudební fenomén

Snímek prozatím nesoucí pracovní název Fenomén Miloš Štědroň bude podle Rudolfa Chudoby mozaikou, jejíž ambicí je zachytit hudebníkovu tvorbu v nejrůznějších rozměrech. Velkou inspirací a průvodcem je pro tvůrce letos vydaná publikace Přijdu za poledne. Miloš od novinářky Olgy Jeřábkové ke Štědroňovým sedmdesátinám. Stejně jako v knize, i v dokumentu o něm promluví řada zajímavých osobností.

„Určitě ale nechci, aby z toho vznikl takový dokument, jak se běžně dělá – kde mluví hodně lidí v krátkých větách o tom, jak je někdo úžasný. To je tlachání. Chci, aby to, že je Miloš dobrý, dokázal samotný materiál. A on to dokáže,“ říká režisér. Na Štědroňovi obdivuje především jeho skromnost.

„Pro mě je to člověk, který se nikde neprosí, nevytahuje, nenechá se všude jako autor vystavovat a oslavovat, nezáleží mu tak na tom, aby ho stále někde hráli. Když něco vytvoří, nechá ty věci krásně fungovat a sám už je někde dál. 'Už zase valim', to jsou jeho slova. Já ho chci ukázat právě v tomto směru. Chci, aby to bylo milé a úsměvné,“ dodává Chudoba.

2 minuty
Ukázka z natáčení dokumentu - na návštěvě u Miloše Štědroně
Zdroj: ČT24

Dokument připravuje hudební redakce brněnského studia České televize pod vedením šéfdramaturgyně Marie Kučerové. Natáčení dokumentu potrvá přibližně do poloviny října. Kdy se objeví na obrazovkách, zatím není jisté. Podle režiséra se na něj diváci mohou těšit zřejmě začátkem nového roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...