Brno – Podívat se, zda opravy postupují podle plánu. To bylo hlavním cílem kontrolního dne na brněnské Staré radnici. Tam dělníci od ledna pracují na statickém zajištění budovy i na řešení vlhkosti ve spodních částech budovy. Za rekonstrukci zaplatí vedení města téměř dvacet milionů korun a radniční věž se podaří otevřít dřív, než se očekávalo. Už na konci letošního roku.
Radniční věž otevře dřív. Nakloněná ale zůstane dál
Na fasádě radnice, jejíž výstavba začala už ve třináctém století, se v posledních letech začaly objevovat trhliny. Prasklinky se objevily i kolem oken a v interiéru. Proto se vedení města rozhodlo zasáhnout a budovu staticky lépe zajistit. Dělníci umísťují do budovy takzvané vrtané mikropiloty. Dále bude objekt zpevněn ocelovými rámy. Podle brněnského primátora Romana Onderky (ČSSD) návštěvníci změnu příliš nepoznají. „Z pohledu běžného občana nemusí být oprava patrná. Nejedná se o klasickou rekonstrukci. Jedná se o zasanování statiky budov a záchranu této památky,“ vysvětlil Onderka.
V současné době stavaři například odkrývají podlahy v radničních sálech. „Po staletí zde probíhaly přestavby různých částí a podloží není stabilní,“ vysvětlil důvod přestavby stavbyvedoucí Roman Šudák.
Lépe zajištěna bude i vyhlídková věž radnice. „Věž, která byla k domu přistavěna, se nepatrnými trhlinami začíná pohybovat, což by mohlo do budoucna dělat problémy. Proto chceme mimo jiné zpevnit spojení domu a věže,“ uvedl v březnu letošního roku první náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). Věž se kvůli problémům se statikou v minulosti mírně nahnula. „Sice ji stabilizujeme, ale už ji bohužel nenarovnáme. I do budoucna tedy zůstane nakloněná,“ upozornil stavbyvedoucí Roman Šudák. Po stavbařích přijdou na řadu restaurátoři, kteří se zaměří především na freskovou výmalbu a prvky z umělého mramoru ve Freskovém sále.
Archeologové našli mince i vzkaz pro císaře Rudolfa II.
Rekonstrukci předcházel i archeologický průzkum. Ten odhalil několik zajímavých věcí. „Potvrdil, že věž byla k objektu přistavena až kolem roku 1350,“ řekl archeolog David Merta. Dále při odkrývání podlahy nalezli archeologové cedulku, na které je vzkaz k neznámému pozlacenému předmětu. Byl určen „jeho císařské a královské milosti“. Toto oslovení by mohlo označovat samotného Rudolfa II. Vzkaz se podle odborníků mohl týkat pozlaceného klíče od městských bran, což mohl být dar od vedení města pro císaře. „Papír je ale na zásadním místě natolik poškozen, že nelze říct nic s jistotou. Klíč by se tehdy pravděpodobně dostal do Prahy, ale nic o něm nevíme,“ uvedl Merta.
Nalezeny byly i čtyři drobné mince z patnáctého století a v průjezdu pod místem, kde obvykle visí brněnský drak, odborníci vykopali zbytek dělové koule. Tu na Starou radnici vypálili před tři sta šedesáti sedmi lety Švédové při obléhání Brna.
Stará radnice
Bývalá radnice je nejstarší světskou budovou ve městě. Počátek její stavby je datován do třináctého století. Jako radnice byla využívána až do roku 1935. Dnes v jejích prostorách sídlí kulturní a informační centrum. Je také jednou z nejnavštěvovanějších památek ve městě. Zejména kvůli množství pověstí, které se k budově i k drakovi a kolu visícím v průchodu radnice, vážou. Turistům je přístupná i třiašedesát metrů vysoká radniční věž, na kterou vede sto sedmdesát tři schodů.
Zdroj: wikipedie
Kvůli opravě musely být přestěhovány i symboly města – brněnské kolo a drak. Právě brněnský drak se nyní nachází pouze kousek od svého původního domova. Průchod pod radniční věží vyměnil za Dietrichsteinský palác na Zelném trhu. Přestěhován musel být s největší opatrností, protože se naposledy dotkl země v roce 1956 a nikdo přesně nevěděl, v jakém je stavu. Zavěšený byl už několikrát opravovaný. Naposledy před třemi lety, kdy vandalové poškodili jeho dračí drápy. Než dělníci dokončí práce na radnici, mohou draka zájemci obdivovat v Moravském zemském muzeu na Zelném trhu.
Brněnský drak
Pověstí o tom, jak se drak, který nápadně připomíná krokodýla, v Brně octnul, je hned několik. Jedna tvrdí, že ho do města přivezli ze svých výprav křižáci. Další zase, že ho pánům z radnice daroval turecký sultán. Většina Brňanů se ale domnívá, že žil kdysi v jeskyni nedaleko řeky Svratky a terorizoval místní lidi. Obyvatele hrůzy a strachu z draka zbavil až řeznický tovaryš, který ho nalákal na volskou kůži, do které bylo zašité vápno. Poté, co drak kůži sežral a zapil ji vodou z řeky, nadmul se a praskl. Podle historiků se jedná o dvousetkilovou vycpanou samici aligátora, která není vycpaná obvyklým způsobem, ale v souladu s dřívějšími zvyklostmi vyplněna sádrou.
Zdroj: mojebrno.wz.cz