Pulčínské skály opět lákají na botanickou raritu – barevné ledopády

Pulčín (Valašsko) - Nad karamelovými ledopády se po roce návštěvníkům Pulčínských skal opět tají dech. Nezvyklé zbarvení ledopádů a rampouchů způsobují mikroskopické řasy, které žijí ve sněhu a ledu. Jindy nepřístupná národní přírodní rezervace v zimě zažívá díky ledopádům nebývalý nápor turistů.

„Přístup k ledopádům je povolený od 15. prosince do 15. března a jen po speciálně upraveném chodníku, který vede do propadlého hradu, kde je můžete obdivovat. Mimo toto období se sem nesmí, aby měla příroda klid,“ vysvětlil dobrovolný strážce přírody Michal Bojda. Právě čistá příroda stojí podle odborníků pravděpodobně za tím, že tady přežívají sněžné řasy, které dodávají ledopádům karamelovou barvu.

I když se má podle předpovědi meteorologů v následujících dnech oteplit, ledopádům to nevadí. „Střídání teplot jim vyhovuje. Když sníh roztaje a voda pak zmrzne, tak může ledopád zvětšit svůj objem,“ popsal Bojda. Největšího objemu dosáhnou ledopády na přelomu února a března. Tehdy k nim také míří nejvíce návštěvníků.

3 minuty
Strážce přírody Michal Bojda o ledopádech
Zdroj: ČT24

Karamelové zbarvení ledopádů

Unikátní zbarvení ledopádů bylo dlouho tajemstvím i pro vědce. Až do roku 2008 se předpokládalo, že specifické zbarvení způsobují oxidy železa. Brněnští vědci z Akademie věd ale tehdy odhalili, že zbarvení mají na svědomí takzvané sněžné řasy. Právě ony vytváří cihlově až krvavě červené zbarvení, je možné pozorovat také zelená nebo žlutá místa.

Mikroskopické řasy patří mezi organismy, které jsou přizpůsobené na život ve sněhu nebo ledu. Odborně je vědci označují jako kryofilní.

Kromě Pulčínských skal se barevné ledopády objevují také v Krkonoších nebo na Šumavě. Začínají se vytvářet na začátku roku a během několika týdnů doslova rostou před očima. Pulčínské ledopády bývají při vhodných klimatických podmínkách největší na přelomu února a března.

Pulčínské ledopády se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Pulčínské skály v rámci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Jde o přísně chráněné území, kde se nesmí chodit mimo vyznačené turistické stezky. Výjimkou jsou tři zimní měsíce, kdy se turisté mohou vydat za ledopády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...