První Schengenská dohoda spatřilo světlo světa

Brusel - Schengenské dohody vytvářejí prostor bez vnitřních hranic, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. První Schengenskou dohodu podepsaly Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko 14. června 1985 v lucemburském Schengenu. Tamtéž k ní byla podepsána 19. června 1990 prováděcí úmluva. Obě dohody vstoupily v platnost 26. března 1995.

Obyvatelé devíti nových zemí EU, vyjma Kypru, které se členy EU staly 1. května 2004, mohli po vstupu do unie cestovat v členských zemích volně, jen na občanský průkaz, ale dále podléhali kontrolám na hranicích. Kontroly na hranicích byly pro těchto devět zemí na pozemních a námořních hranicích zrušeny 21. prosince a na letištích v březnu 2008. Cestování bez pasů teď využívá na 400 milionů Evropanů.

Čtvrt století od podpisu smlouvy bylo v Schengenu otevřeno muzeum, které vznik prostoru připomíná. Ne vše se ale daří, už tři roky má zpoždění nový schengenský informační systém, který má hrát důležitou roli v boji s kriminalitou a poskytnout moderní sdílenou databázi dat, včetně otisků prstů. Zpoždění ale bude trvat nejméně další rok a prodraží se z původních v přepočtu 400 milionů korun na nejméně dvě a čtvrt miliardy.

1 minuta
Reportáž Bohumila Vostala
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...