Problémy ve zdravotnictví vedou lékaře k častým protestům

Praha - Poslední lékařský protest se týká představy lékařů o výši úhrady, kterou by měly zdravotní pojišťovny platit lékařům za péči o pacienty v příštím roce. V případě, že se dnes zástupci praktických lékařů, ambulantních specialistů, nemocnic a léčeben s představiteli pojišťoven nedohodnou, vyhlásí ceny do 60 dnů ministerstvo zdravotnictví.

Zdravotníci se proti situaci ve zdravotnictví nebouří poprvé. Letos praktičtí lékaři neordinovali již dvakrát. Kvůli výši plateb zavřeli své ordinace v únoru a v březnu. První velký výstražný protest privátních ambulantních lékařů, zubařů a lékárníků se uskutečnil v lednu 2004. Žádali vládu, aby při řešení finanční krize zdravotnictví přihlížela k potřebám ambulancí a lékáren, které existenčně ohrožovaly pozdní platby VZP. Stávky se zúčastnilo asi 80 procent lékařů a lékárníků.

V říjnu 2005 zatím největší stávku praktických lékařů v historii, při níž zdravotníci zavřeli většinu ordinací, vyvolalo zpožďování plateb od zdravotních pojišťoven. Hlavní vinu ale protestující přičítali „nevhodným zásahům“ ministerstva. Před ministerstvem zdravotnictví demonstrovalo asi 1500 z celkem více než 6000 praktických lékařů. Jedním z požadavků byl i odchod tehdejší ministryně Milady Emmerové (ČSSD). Ministryně zdravotnictví ve svém křesle vydržela jen do 12. října, kdy byla odvolána z funkce. Problém s pozdními platbami zdravotních pojišťoven se však nevyřešil. Praktičtí lékaři na sebe znovu upozornili v lednu 2006.

Leden 2006 patřil i protestům lékárníků, kteří nesouhlasili s kroky ministra Davida Ratha (ČSSD) ohledně snížení obchodní přirážky na léky o tři procenta. Upozorňovali též na pozdní platby za léčiva od pojišťoven. Protest nepodpořila Česká lékařská komora (ČLK) a Lékařský odborový klub (LOK), které stály na ministrově straně.

Těsně před posledními parlamentními volbami v květnu 2006 vyhlásil krizový štáb lékařů, lékárníků a malých nemocnic týden zdravotnického neklidu. Péče se neomezila a akce namířené proti krokům ministra Ratha byly jen symbolické.

Kromě soukromých lékařů a lékárníků se ve zdravotnictví bouřili i zaměstnanci ve státních zdravotnických zařízeních. Mzdy pracovníků ve zdravotnictví byly tématem mnoha protestů již v 90. letech minulého století, které ve většině případů organizoval LOK.

Jedna z největších stávek ve státních zdravotnických zařízeních se konala v listopadu 1995, kdy lékaři požadovali zvýšení platů lékařů na dvojnásobek jejich dosavadního průměrného platu. Již v březnu 1996 následovala dvoudenní stávka v rámci kampaně Titanic opět za zvýšení mzdy a změnu systému financování resortu. Znovu vyšší platy, které měly být trojnásobkem průměrného platu v zemi, požadovali zdravotníci v říjnu 1999.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...