Připlácet si za služby lidé v nemocnicích nechtějí

Brno - O nadstandardní služby není v jihomoravských nemocnicích příliš velký zájem. Příjmy z těchto služeb tak tvoří jen zlomek příjmů z nemocnic. Největší zájem je o lepší pokoje či odlehčené sádry.

Největší nemocnice v kraji, Fakultní nemocnice Brno, za nadstandardní zdravotnické výkony ročně získá navíc asi jeden a půl milionu korun. Celkové výnosy přitom činí asi šest miliard korun.

Lidé si mohou připlatit například za odlehčenou sádru. Většina z nich to ale nedělá. V Kyjově si lehčí sádru zakoupili pacienti jen ve dvaceti případech, což je jedno procento ze všech fixací zlomenin. Ve Znojmě o ni mělo zájem o čtyři procenta lidí více. Téměř šedesát pacientů, kteří si za lehčí sádru připlatili v břeclavské nemocnici, tak zařízení vydělali více než dvacet tisíc korun.

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně je podle mluvčí Šárky Urbánkové o odlehčené sádry větší zájem než o kvalitnější oční čočky. „V případě čoček se jedná většinou o pacienty, pro které má nadstandard význam například s ohledem na profesní zaměření a přináší jim s ohledem na výkon práce nebo třeba sportovní aktivity značný profit v současnosti i pro budoucnost,“ uvedla Urbánková.

Největší zájem je však o nadstandardní lůžka v nemocnicích. Například v nemocnici u sv. Anny jsou téměř pořád obsazená. Zájem o vlastní pokoj s lepším vybavením mají i pacienti v Břeclavi. „U nás je největší zájem samozřejmě na porodním oddělení, dále například na chirurgii či urologii. Na využití má vliv diagnóza pacienta, délka hospitalizace a finanční situace,“ uvedla mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová. V Břeclavi loni za nadstandardní pokoje lidé zaplatili 550 000 korun.

Některé nemocnice nabízejí také možnost vybrat si operatéra za příplatek, služba ale není na jihu Moravy příliš populární. Ve Fakultní nemocnici Brno ji podle mluvčí Anny Mrázové vloni využili pouze tři lidé, kteří tak přispěli do nemocniční kasy částkou 35 000 korun. „U nás je také možné domluvit si operatéra, ale v našich poměrech se to prakticky vždy děje tak, že se domluví pacient individuálně na oddělení, a pokud je to technicky možné, snažíme se mu vyhovět bezplatně,“ uvedl ředitel kyjovské nemocnice Petr Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...