Příběh o velké lásce a oběti. Rusalka se vrací do Brna

Brno – Příběh velké lásky, štěští a zklamání se vrací na prkna Národního divadla v Brně. Jedno z nejžádanějších a nejoblíbenějších českých operních děl se představí v osobité režii uměleckého šéfa Husy na provázku Vladimíra Morávka. S brněnskou operou režisér spolupracuje vůbec poprvé.

„Rusalka ukazuje velmi silné a skutečné emoce, je to příběh nádherné a skutečné lásky,“ popsala operu představitelka Rusalky Anna Wierzbicka. Do této role byla sopranistka obsazena úplně poprvé. „Rusalka je jedna z nejkrásnějších rolí pro soprán. Myslím si, že každá sopranistka o této roli sní, alespoň já jsem o ní snila,“ řekla Wierzbicka. V roli Rusalky alternuje s přední pěvkyní brněnského Národního divadla Pavlou Vykopalovou.

Roli Prince zpívají Peter Berger a Richard Samek. Vodníka nazkoušeli Gustáv Beláček, Jiří Sulženko a Rafal Pawnuk.

3 minuty
NO COMMENT: Opera Rusalka se vrací na prkna Národního divadla Brno
Zdroj: ČT24

Libreto opery napsal pro Antonína Dvořáka Jaroslav Kvapil. Vycházel jednak ze starých pověstí, z větší části ale z pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. K příběhu o nešťastné lásce vodní víly složil Dvořák hudbu za necelý rok. Premiéru měla v březnu 1901, na scéně českého divadla v Brně se s ní diváci poprvé setkali 16. prosince 1904.

Režijně se nové inscenace ujal Vladimír Morávek, známý spíše jako činoherní a filmový režisér. Morávek hledal cestu mezi tradiční pohádkovou inscenací příběhu a dnes častou aktualizací opery. „Chceme vše, co pánové Kvapil s Dvořákem uviděli ve snu, v úctě vyprávět,“ uvedl režisér.

Hudební nastudování je dílem dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Ten s velkým úspěchem Rusalku uvedl v listopadu 2011 v japonském Tokiu. V roli Prince se tehdy představil právě Peter Berger.

  • Opera Rusalka v Národním divadle Brno zdroj: ČT Brno
  • Opera Rusalka v Národním divadle Brno zdroj: ČT Brno

Scénu pro operu navrhl ředitel divadla Daniel Dvořák. „Scéna kombinuje klasické prvky s architektonicky čistým, puristickým základem,“ řekl. Kostýmy jsou inspirované secesí, zejména obrazy Gustava Klimta, Alfonse Muchy a Jana Preislera. Navrhla je Sylva Zimula Hanáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...