Před šedesáti lety byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv

Paříž/Praha - Svět dnes oslavuje šedesáté výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Ta byla schválena na zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů 10. prosince 1948 v pařížském paláci Chaillot. Deklarace je prvním univerzálním právním dokumentem věnovaným výlučně základním právům a svobodám člověka. Desátý prosinec se od roku 1950 slaví jako Den lidských práv. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes přijme nositele Nobelovy ceny za mír, mezi nimi i dalajlamu. V Německu se kancléřka Angela Merkelová zúčastní slavnostní akce společnosti Amnesty International.

V Praze na Palackého náměstí se při příležitosti Dne lidských práv chystají demonstrovat bezdomovci. Chtějí tak veřejnosti připomenout, že by také měli mít svá práva. Amnesty International dále pořádá maraton psaní dopisů za osm vězňů Kambodže, Japonska nebo Iráku.

Všeobecná deklarace lidských práv ve třiceti článcích zahrnuje základní lidská práva, která mají tvořit společný cíl pro všechny národy a státy. Jsou zde stanovena práva občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní.

Všechny lidské bytosti se rodí svobodné

Hlavním autorem textu deklarace, která hned v úvodu zdůrazňuje, že „všechny lidské bytosti se rodí svobodné a jsou si rovné ve své důstojnosti a právech bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost a náboženství“, byl francouzský právník a nositel Nobelovy ceny za mír René Cassin.

Všeobecná deklarace lidských práv spolu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatými Valným shromážděním OSN v roce 1966, tvoří soustavu základních mezinárodních dokumentů v oblasti práv člověka. Na rozdíl od dvou jmenovaných paktů však deklarace není pro státy, které ji přijaly, právně závazná.

U podpisu Všeobecné deklarace stálo i bývalé Československo. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijalo v roce 1968. Ratifikovalo je však až o sedm let později. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech však vstoupil pro Československo v platnost až červnem 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...