Poprvé vzlétl letoun L-410 vyráběný v Kunovicích

Praha - Hornoplošník až pro 19 cestujících nebo 1850 kg nákladu začali v Kunovicích vyvíjet v polovině 60. let minulého století. Kunovický L-410 je nejúspěšnějším dopravním letounem vyráběným v Česku. V tehdejším komunistickém Československu se exportní výroba nutně zaměřovala na požadavky ze Sovětského svazu, jehož dopravce Aeroflot již využíval pětimístná kunovická aerotaxi L-200 Morava. Aeroflot však požadoval letadla pro větší počet cestujících, která by byla schopna přistávat na malých a neupravených letištích a létat v extrémních podmínkách.

V Kunovicích byl proto zahájen vývoj nového stroje s označením L-400. Později bylo rozhodnuto o změně motorů a dalších úpravách a z L-400 se stalo L-410. První L-410 měly kanadské motory Pratt & Whitney a třílisté vrtule rovněž kanadské výroby. V roce 1975, po dokončení domácího vývoje, získaly turbovrtulové motory Walter M601 z pražského Motorletu a domácí vrtule Avia.

L-410 a jeho různé varianty byly exportovány do celého světa

L-410 uspělo v mimořádně náročných testech v drsných podmínkách v Rusku. Tamní Aeroflot je zařadil do své flotily, přičemž L-410 bylo jediným letadlem zahraniční výroby a vývoje, které používal. Letouny, vyznačující se schopností vzletu a přistání na krátké, nezpevněné ploše a dobrým výkonem ve vysokých nadmořských výškách i při extrémních teplotách, se prodávaly i do dalších zemí, mnohdy právě přes Sovětský svaz do „spřátelených“ zemí Asie, Afriky či Jižní Ameriky. V současnosti lze na L-410 narazit takřka po celém světě, několik desítek jich létá v Evropě.

Letouny se vyráběly a vyrábějí v řadě variant, například roku 1985 byla uvedena do provozu zdokonalená víceúčelová verze L-410UVP-E s motory M601E a pětilistými vrtulemi, která je i ve výzbroji české armády. Existují různé verze L-410 pro dopravní, obchodní a vojenské letectvo či speciální stroje například pro Červený kříž nebo pro mapování. V 90. letech společnost začala vyrábět zmodernizovanou verzi s označením L-420.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...