Praha - Německý ministr obrany Franz Jung přicestoval na návštěvu Česka. Jednal o pozici amerického radaru a protiraketové základny v rámci NATO. Podle Junga je důležitá společná obranná funkce a nemělo by obranným štítem dojít k rozdělení Evropy. Už na dubnovém summitu NATO se shodli s českou ministriní obrany Vlastou Parkanovou na společné obranné funkci amerického systému a NATO. Hlavním cílem je pak konsenzus mezi NATO, Spojenými státy a Ruskem.
Americká základna nesmí rozdělit Evropu
Aliance se také shodla, že americký radar bude integrální součástí jakékoliv budoucí protiraketové obrany na aliančním základě, a že základny v Česku a Polsku výrazně přispějí k ochraně členů Severoatlantické aliance. Přitom ještě před rokem se o něčem takovém ani neuvažovalo. Jung toto označil za velký přínos české vlády. „Americký štít nebude pokrývat celé území NATO, a z toho důvodu je nutné a účelné, abychom dosáhli integrace se systémy NATO. Američané učinili i další návrhy, aby zapojili i ruskou vládu do systému protiraketové obrany,“ dodal Jung.
Samotné začlenění radaru a raketové základny ještě není definitivně určeno. V současné době probíhají na toto téma rozsáhlé studie a šetření, aby byla zaručena celistvá ochranná funkce. Protiraketový štít v rámci NATO ale není podmíněný souhlasem Ruska. „V současné době neexistuje v rámci NATO varianta, která by nepočítala s radarem v Česku a základnou v Polsku,“ upozornil Jung.
Podle německého ministra obrany by se sdílením dat ze společného obranného systému neměl být problém, protože všichni zúčastnění mají stejný společný zájem, například, aby Irán neměl jaderné zbraně.
NATO má nové cíle
NATO, které bylo původně založeno jako obrana proti Varšavské smlouvě, má dnes nové nepřátele v podobě mezinárodního terorismu, zbraní hromadného ničení nebo jiné krize a konflikty. Na příštím summitu aliance proběhne diskuse o nových cílech, bezpečnostních strategiích a rizicích.
Severoatlantická aliance se neuzavírá novým spojencům. „Máme velký zájem, abychom hovořili o nových partnerstvích, nabízíme Černé Hoře a Bosně a Hercegovině intenzivnější dialog a chceme mít politiku otevřených dveří vůči Srbsku, Gruzii, Ukrajině a dalším státům. Samozřejmě musíme nejprve vyhodnotit situaci a pokrok, než tyto země přijmeme,“ zdůraznil Jung.
Společná obranná politika Evropské unie
Téma společné protiraketové obrany se bude diskutovat i na půdě Evropské unie, v rámci jednání evropských ministrů obrany. Francie chce do července, kdy přebírá předsednictví Evropské unie, podepsat s novými členy ze střední a východní Evropy strategické partnerství. Smlouvy se mají týkat obrany a společného prvku k posílení evropských kapacit v rámci společného výcviku a výzbroje. „Existuje i diskuse o společné evropské armádě. Je však důležité, aby fungovala úzká spolupráce mezi Evropskou unií a NATO,“ uzavřel Jung.
Zásadní dopady pro celou alianci měl dubnový summitu Severoatlantické aliance, který se uskutečnil v rumunské metropoli Bukurešť. Spojeným státům se podařilo prosadit svůj plán, aby ostatní země NATO navýšily počet svých vojáků v Afghánistánu, Česko se s Američany dohodlo na hlavní smlouvě o umístění amerického protiraketového radaru na svém území a do aliance byli coby dva noví členové pozvány Chorvatsko a Albánie. Jednání o vstupu Ukrajiny a Gruzie byla zatím odložena na prosinec, vstup Makedonie do NATO zablokovalo Řecko.
