Staré Město (Uherskohradišťsko) - Památník Velké Moravy ve Starém Městě vystaví ve čtvrtek domnělý náhrobek věrozvěsta Metoděje ze Stupavy na Slovácku, který ve 30. letech minulého století na Moravě vyvolal mediální zájem a přitáhl do Chřibů tisíce poutníků. Vědecká komise ale později prohlásila kamenné desky za podvrh. Od té doby jsou známy jako Stupavská falza. Podle odborníků jde o největší falzifikátorskou aféru v dějinách československé a české archeologie.
Několik částí kamenné desky bylo vykopáno v roce 1932 z popudu domkářky Klementiny Maštalířové ze Stupavy. Na toto místo byla žena údajně upozorněna ve snu. "Měla opakované vidiny, kde ji Metoděj žádal, aby vysvobodila jeho tělo z pod kamenů," řekl Luděk Galuška, archeolog z Moravského zemského muzea, kde byly kamenné desky z údajného Metodějova hrobu uloženy mezi tamní sbírku falz. Nález tehdy vzbudil velkou pozornost a do Chřibů přilákal davy.
Kolem údajného místa posledního odpočinku svatého Metoděje vyrostly stánky s občerstvením, prodávaly se tam pohlednice i upomínkové předměty. "Podle osvětimanské kroniky navštívilo tehdy hroby na 30.000, podle tiskových zpráv dokonce čtvrt milionu poutníků. Rozruch kolem údajného hrobu svatého Metoděje vyvolal i zájem odborných kruhů," uvedl Jiří Jilík, mluvčí Slováckého muzea v Uherském Hradišti, pod které staroměstský památník spadá. Odborníci však po prozkoumání prohlásili nálezy za podvrh.
"Stupavský nález je zajímavostí, z dnešního pohledu romantickým bádáním. Představuje ale slepou uličku v bádání o Cyrilu a Metodějovi, z odborného hlediska není významný. Na druhou stranu je vrcholem zainteresovanosti mnoha lidí o oblast Velehradu a Chřibů. Takový zájem nenajdeme na žádném jiném místě České republiky, ani Slovenska," uvedl Galuška. Původ Stupavských falz i důvod, proč byla pořízena, je stále opředen tajemstvím.
Maštalířovou přitom podle Galušky nelze považovat za falzifikátorku. „Ona tomu věřila. Její víry ale bylo zneužito a byly tam podstrčeny tyto kameny,“ mínil archeolog. Dodal, že v roce 1985 mu dcera Maštalířové ukázala starobylé zápisky, na kterých byly hustým červeným inkoustem zapsány vidiny její matky. „Byli jsme tam s kolegou na návštěvě, když paní psala papežovi Janu Pavlu II. Vytáhla tři papíry, byla tam například slova 'jdi tam' nebo 'kopej'. Pergameny se ale v její pozůstalosti nedochovaly,“ vzpomínal Galuška.
Kromě údajných náhrobků Metodějova hrobu bude v Památníku Velké Moravy 1. března otevřena i výstava nazvaná Sedmipočetníci. V souboru fotografií autor Petr Francán zachycuje místa, kde působili po svém vyhnání z Velké Moravy žáci svatých Cyrila a Metoděje – Kliment, Naum, Sáva, Angelár a Gorazd. Jde o území dnešní Makedonie, Bulharska a Albánie. Stupavská falza budou ve Starém Městě k vidění do konce roku, výstava do 2. prosince.
