Ostravské muzeum vystaví unikátní díla mistra Cranacha

Ostrava – Ostravské muzeum dnes ukáže světu výjimečnou malbu – nově zrestaurovaný dvojobraz z počátku 16. století od jednoho z nejvýznamnějších německých renesančních umělců Lucase Cranacha. „Tento obraz byl desítky let uložený v depozitáři Národní galerie v Praze a teprve nedávno bylo dokončeno jeho náročné restaurování. Výstavní sály Ostravského muzea budou místem jeho celosvětové premiéry,“ uvedla ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.

Vedle oboustranného obrazu Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel přivezli kurátoři do Ostravy dalších sedm olejomaleb tohoto obdivovaného „starého“ mistra.

Ředitelka muzea uvedla, že všechny obrazy mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu. „Obrazy instalované na stěnách jsou proto chráněny speciální laserovou závorou, menší malby budou v pancéřových vitrínách,“ řekla Jiřina Kábrtová.

Obrazy Lucase Cranacha v Ostravském muzeu

Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel (1520)

Podobizna kurfiřta Fridricha III. Saského (1532)

Nechte maličkých ke mně přijít (1538)

Madona s dítětem (1525)

Panna Marie Bolestná, (16. století)

Kristus a cizoložnice (po roce 1537)

Stětí sv. Jana Křtitele (kopie z počátku 17. století)

Mše sv. Řehoře (anonym z dílny Lucase Cranacha, 1540 – 1550)

Výstava s názvem Lucas Cranach navazuje na již probíhající výstavu Albrecht Dürer a jeho současníci, která představuje soubor grafik autorů tvořících na přelomu 15. a 16. století. Je to výběr z vzácné sbírky sběratele Imricha Henszelmanna, který shromážděná díla odkázal koncem 19. století Hornouhorskému muzeálnímu spolku - nyní Východoslovenské muzeum v Košicích. Ostravské muzeum vystavuje kolekci dřevořezů a mědirytin Albrechta Dürera, dílo Alberta Altdorfera, Martina Schongauera, grafické listy Hanse Schaufeleina, Albrechta Glockendona, Hanse Burkmaira, Ludwiga Kruga a právě také mistra Cranacha.

Imrich Henszelmann a jeho sbírka

Filantrop, vědec, znalec a sběratel umění patřil k zakladatelům předchůdce dnešního Východoslovenského muzea - Hornouhorského muzeálního spolku. V poslední vůli, zemřel roku 1888, věnoval mladému muzeu celou svou uměleckohistorickou sbírku, která obsahuje i téměř čtyři sta grafických listů. Část sbírky byla v roce 1919 převedena do Muzea krásných umění v Budapešti, v roce 1968 se ale podařilo tehdejšímu ministerstvu školství a kultury vyjednat návrat téměř tří set grafik zpět na Slovensko. Henszelmann je považován za zakladatele umělecké historie v Uhrách, nakupoval umělecká díla ve Francii, Rakousku, Itálii, Anglii, Německu. Vzácná sbírka putuje po střední Evropě.

Připravujeme další informace.

2 minuty
Reportáž Venduly Horníkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...