Opus Dei - velmi uzavřené až utajené hnutí

Řím - Prelatura svatého kříže a Opus Dei (Dílo Boží) je mezinárodní katolická organizace podléhající přímo papeži. Jejím posláním je šířit poselství, že práce a každodenní život jsou příležitostí pro přiblížení se Bohu, službu ostatním a zdokonalování společnosti. „Je to náboženské společenství velmi uzavřené, dokonce řekl bych utajené,“ charakterizoval Opus Dei religionista Ivan Štampach. Klíčovou náplní její činnosti je ovšem vzdělávání. Provozuje řadu edukativních center včetně univerzit.

Opus Dei má asi 87 tisíc členů, z toho zhruba dvě procenta jsou kněží a vysoce postavení duchovní ve Vatikánu. Jejich jména jsou ale tajná. Asi 70 procent členů tvoří supernumeráři, kteří žijí většinou mimo centra v manželství, mají svá povolání a organizaci pomáhají – a to i finančně.

Pětinu tvoří numeráři, kteří žijí v celibátu, obvykle v centrech Opus Dei, mají svá povolání a většinu příjmu odevzdávají organizaci. Složitou organizační strukturu doplňují numeráři-asistenti. Vstup do organizace pro ně znamená velice složitý několikaletý proces. Někteří z nich působí v ultrapravicových vládách. Nejvíce členů žije v Evropě (50 tisíc) a v Americe (30 tisíc).

„Každý laik se může stát knězem, kněze, kteří už kněžími jsou, nebo řeholníky mezi sebe nepřijímají,“ uvedl Ivan Štampach. Dodal, že se Opus Dei snaží orientovat na mladé lidi a vychovávat je svým způsobem.

Na vrcholu organizace stojí nejvyšší představený, prelát. Toho jmenuje papež. Nejvyšší funkci v Opus Dei, která je udílena doživotně, dosud zastávali zakladatel prelatury Escrivá (1928-1975), Álvaro del Portillo (1975-1994) a Javier Echevarría (od dubna 1994). Organizace má střediska po celém světě, například v Africe, Izraeli, Rusku, Austrálii či Indii. Od roku 1946 má ústředí v Římě, předtím sídlila v Madridu. V Česku zřejmě nemá Opus Dei příliš velké množství sympatizantů. Organizace je známá mimo jiné díky románu Dana Browna Šifra mistra Leonarda, kde americký spisovatel vylíčil Opus Dei jako tajnou skupinu dychtící po moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...