Opravený park na Špilberku čeká na návštěvníky

Brno – Brňané mohou opět naplno využívat park kolem hradu Špilberk. Dnešním dnem skončila jeho více než dvouletá obnova. Park je bohatší o tisíce nových rostlin a keřů, zdevastované cesty se proměnily na upravené. V parku přibylo sto deset nových alejových stromů. Dokončení opravy parku v centru města je součástí projektu obnovy brněnských parků. Poslední park, který čeká na nové cesty a lavičky, je Koliště.

Dnes skončila závěrečná část opravy parku Špilberk o rozloze tři a půl hektaru. Po více než dvou letech se ze zarostlé a zdevastované části parku stalo příjemné místo k trávení volného času. „Vysázelo se asi sto deset alejových stromů, šest tisíc keřů a sto čtyřicet tisíc rostlin,“ přiblížil rozsah práce ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala. Zahradníci zpevnili svahy, aby předešli erozi půdy.

Z osmdesáti miliónů šlo padesát miliónů korun na stavební a pozemní práce. Cesty parku byly velmi poničené a nevhodně pokryté asfaltem. „Místo toho, aby se voda vsakovala ke stromům a kořenům, odtékala a podemílala břehy. Odváděla hlínu tam, kam neměla,“ objasnil Jozef Kasala. Na obnovu parku mělo vliv také historické prostředí. „Práce byly velmi náročné, protože jsme nacházeli zbytky opevnění, které nechal do povětří vyhodit Napoleon Bonaparte,“ přiblížila obnovu zahradní architektka Eva Damcová. Právě cesty vedoucí parkem odkazují na toto bývalé opevnění.

Vedle nových rostlin se park dočkal opravy košů, lamp a laviček. Novým kabátem se může pyšnit také altán Gloriet na severní straně kopce Špilberk.

Správci parků si uvědomují důležitost zeleně ve městě. „První obnova parku začala už v roce 1984, kdy jsme se zaměřili na záchranu nejstarších stromů,“ dodal Jozef Kasala. Systematická obnova parku Špilberk pak začala v roce 1994. Samotné práce na prvních dvou etapách obnovy odstartovaly o šest let později a trvaly deset let. Celková obnova parku Špilberk stála téměř 200 miliónů, jedná se o nejdražší rekonstrukci z brněnských parků.

1 minuta
O parku hovoří zahradní architektka Eva Damcová
Zdroj: ČT24

Historie parku Špilberk

Původně byly horní svahy kopce Špilberk z obranných důvodů holé, dolní byly osázeny vinicemi a ovocnými sady. Park v romantickém slohu byl založen z podnětu brněnského starosty Christiana d'Elverta v letech 1861 až 1862. Základem kompozice parku byly promenádní cesty s alejemi a vyhlídkovými místy a krajinářské výsadby dřevin a bylin. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století byl park doplňován vyhlídkovými altány a pomníky. Mezi nejznámější patří Gloriet, ze kterého je výhled na Petrov.

Zdroj: Veřejná zeleň města Brna

Otevřením parku na Špilberku ale opravy brněnských parků nekončí. Posledním, který čeká na svou opravu, je park Koliště. Práce pokračují ještě v Denisových sadech pod Petrovem. Od roku 1998 město opravilo několik městských parků. Brňané tak mohou trávit volný čas v příjemném prostředí Tyršova sadu, Wilsonova lesa, parku Lužánky nebo u hradu Špilberk. Celková oprava brněnských parků prozatím stála 310 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...