Olomoucké muzeum má fragment mumie Ramesse II., unikát v Česku i ve světě

Olomouc – Ačkoli olomoucká historie sáhá přinejmenším do římských dob, městské Vlastivědné muzeum zjistilo, že celé dějiny města nejsou ničím s porovnání s nenápadným kusem textilie z pozůstalosti jednoho ze spolupracovníků instituce. Muzejní badatelé totiž zjistili, že jde o kus textilie z mumie egyptského faraona Ramesse II., který žil ve třináctém století před naším letopočtem. Teď ji ještě prozkoumají experti, kteří by měli potvrdit její stáří.

Jak se fragment textilie z mumie Ramesse II. dostala do olomouckého Vlastivědného muzea, jeho pracovníci netuší. Objevili ho náhodou, když procházeli pozůstalost po dlouholetém muzejním pracovníkovi Václavu Burianovi. Znají však alespoň část historie útržku plátna – od mumie byla oddělena v roce 1886, původně patřila vídeňskému malíři a fotografovi Richardu Buchtovi.

Vzácný fragment si veřejnost bude moci prohlédnout poprvé v březnu. Tehdy má proběhnout výstava věnovaná starověkému Egyptu.

Vlastivědné muzeum tak má ve své sbírce naprostý unikát, nic podobného nemá žádné jiné muzeum v Česku a na světě jsou podobné fragmenty slavné mumie pouze v několika sbírkách. Podle ředitela muzea Břetislava Holáska je hodnota textilie nevyčíslitelná.

Ramesse II. známý též jako Ramesse Veliký patřil k vládcům 19. egyptské dynastie. V době jeho vlády byla egyptská Nová říše na vrcholu moci, Ramess se snažil rozšířit jeho vliv Egypta na úkor Chetitské říše do Sýrie a dále do Asie. Proslul ovšem nejenom jako výbojný panovník, ale také jako jeden z tvůrců mírové smlouvy – zřejmě první v historii. Ukončila egyptsko-chetitskou válku. Ramesse Veliký také bývá spojován s biblickým faraonem, který nechal odejít Izraelské z egyptského zajetí – jde ovšem především o záležitost populární kultury. Pohřben byl v Údolí králů, v 19. století jeho mumii objevil německý egyptolog Emil Brugsch. I po třech tisících let bylo Ramessovo tělo výjimečně dobře zachováno. Dnes je mumie k vidění v Egyptském muzeu v Káhiře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...