Olomouc opraví bývalou pevnost

Olomouc – Bývalou vojenskou pevnost na Tabulovém vrchu se chystá opravit město Olomouc. Pevnost je součástí areálu místní fakultní nemocnice. Peníze ani nárok na dotaci ale zdravotnické zařízení nemá. Opravu i financování proto zajistí město, které tak chce přilákat turisty.

Fort na Tabulovém vrchu v Olomouci byl součástí opevnění města od poloviny 19. století. Jsou tu typické hlavní i vedlejší valy, kaponiéry – tedy komunikace, které spojují jednotlivé části pevnosti, a také střelecká galerie nebo takzvané náslechové chodby.

Pracovník oddělení památkové péče Magistrátu města Olomouce Miloš Zavadil informoval, že všechny pevnosti v celé Evropě mají určitý charakter a představují nějakou pevnostní školu. Ta zdejší je prý specifickým prvkem rakouské pevnostní školy. Náměstek primátora Statutárního města Olomouce Jan Holpuch (ODS) upřesnil, že specifická je právě v předpolí, v tom systému podzemních chodeb.

Byla jakýmsi strašákem, který měl odradit případného nepřítele. Vojáci tu ale spíš cvičili, než přímo bojovali. Přesto do jedné bitvy zasáhla. „14. července 1866 z pevnosti vyjížděly jízdní jednotky na průzkum směrem k Prostějovu a tam se střetly s pruskou armádou,“ uvedl Miloš Zavadil.

2 minuty
Reportáž Evy Knajblové
Zdroj: ČT24

Architektonicky unikátní fort schovaný v areálu olomoucké fakultní nemocnice teď čekají opravy. Tiskový mluvčí FN Olomouc Egon Havrlant prozradil, že budovu archivu si veřejnost nebude moci prohlédnout, protože tam je uskladněná pacientská dokumentace, ale ostatní prostory bude možné navštívit.

„Stěžejní je podzemí, které chceme zpřístupnit. Ten systém podzemních chodeb je ve velmi dobrém stavu a navíc je skutečně rozsáhlý, dvoupodlažní,“ dodal Jan Holpuch. Kromě toho budou lidé mít možnost seznámit se s jednotlivými částmi pevnosti taky prostřednictvím takzvané zážitkové turistiky, konkrétně účastí na střelbách ve střelecké galerii.

Pevnost na Tabulovém vrchu měla společně s dalším fortem Na Šibeníku posílit bastionové opevnění centra města. Kvůli průtahům při stavbě se ale nakonec stala součástí tzv. předsunutého opevnění Olomouce společně s dalšími devíti forty, například v místní části Neředín nebo v Křelově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...