Okouzlující, nezapomenutelná, osudová Marlene

Berlín/Paříž - Marlene Dietrichová (občanským jménem Maria Magdalene Dietrich, provdaná Sieberová zemřela 6. května 1992 v Paříži. Německo-americká herečka a zpěvačka, která se narodila jako Maria Magdalene Dietrich 27. prosince 1901 v Berlíně se stala filmovou legendou a její sláva přetrvává. Krátkou část svého života prožila i na území Československa, bydlela v Ústí nad Labem v městské části Střekov. Do Čech se pak na krátko vrátila s americkou armádou, jako tlumočnice.

Pocházela z dobré stavovské rodiny a měla starší sestru a přísnou matku. Velmi záhy přišla o oba otce, skutečného i adoptivního. V mládí studovala zejména jazyky a později hru na housle. Kromě rodného Berlína pobývala také ve Výmaru. Na počátku 20. let kvůli zranění ukončila slibně se rozbíhající kariéru houslové umělkyně a nastoupila hereckou školu Maxe Reinhardta. 

Světlo ramp dobyla filmem Modrý anděl, který učinilz ní učinil hvězdu první velikosti, ale proslavil i režiséra Josepha von Sternberga v roce 1930. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti. 

Dietrichová a von Sternberg až do roku 1935 tvořili společně ty nejlepší filmy svých kariér. X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá venuše, Rudá carevna a Žena a tatrman. V roce 1933 Dietrichová emigrovala do USA a v roce 1939 získala americké státní občanství. V letech 1944 až 1945 společně s mnoha dalšími americkými umělci vstoupila do Armády USA a zúčastnila se 2. světové války v Evropě. V propůjčené hodnosti kapitánky vystupovala u spojeneckých bojových útvarů a působila zde též jakožto příležitostná tlumočnice z němčiny do angličtiny.

V poválečné době pozvolna navazovala na své nejslavnější roky, mnohé se ale změnilo. Točila ještě sice některé velmi zajímavé filmy, jako byl Martin Roumagnac s její životní láskou Jean Gabinem, Zahraniční aféra Billyho Wildera nebo Tréma Alfreda Hitchcocka. V Ranči zločinců dokázala rozběsnit Fritze Langa tak, že film málem nedotočili a Svědek pro obžalobu nemohl být nominován v některých kategoriích na Oscarech čistě proto, aby se nevyzradila jeho pointa. 

Naposledy před lidmi vystoupila v 70. letech. Poté se odebrala do naprostého soukromí a komunikovala s okolním světem jen pomocí telefonu. Zemřela 6. května 1992 ve svém bytě v Paříži. Její tělo bylo později převezeno do rodného Berlína a byla pochována vedle své matky. V takovém Berlíně, který milovala za svého mládí. 

O svém životě napsala autobiografickou vzpomínkovou knihu, její životní příběh byl také úspěšně zfilmován pod názvem Marlene s Katjou Flint v hlavní roli. Mezi její přátelé a milence patřila skutečně řádka zvučných jmen lidí z celého světa. Byli to umělci všech národností a obojího pohlaví (Maurice Chevalier, Mercedes da Acosta, Ernest Hemingway nebo později Yul Brynner… a mnozí další). Její zjevná bisexualita také patřila mezi největší triumfy už od dob jejích začátků. 

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...