Znojmo - Spotřeba růžového vína má na Moravě stoupající tendenci. V konzervativní české kotlině by to mohlo být překvapením. Popularita růžového ale jen kopíruje trendy z vinařských velmocí. Ve Francii, která je označována za Mekku růžového, se už několik let o oblíbenost přetahuje s bílým vínem. A podobné to začíná být i v Česku, kde jsou na výrobu růžových vín téměř ideální podmínky - ovocnost, svěžest kyselin i rozmanitost odrůd. Na Moravě se přitom rosé vyrábělo už v 16. století. Za dnešní popularitou růžových vín stojí i marketing podpořený například pořádáním speciálních soutěží určených právě pro tato vína.
Jednou z podobných soutěží je i Jarovín Rosé 2012, kde soupeřilo 185 vín z celkem deseti zemí. Většinu soutěžních vzorků tvořila moravská vína, zastoupena byla ale i vína od evropských vinařů a také například z Austrálie, USA, Argentiny nebo Chile. V soutěži Jarovín 2012 byla vína hodnocena nejen smysly degustátorů, ale i analyticky - laboratorně se rozebíraly jejich barevnostní charakteristiky. Hlavně intenzita, odstín barvy, podíl červeného a žlutého odstínu a obsah jednotlivých látek.
Nejlepším domácím růžovým se stal Cabernet Moravia 2011 pozdní sběr z mikulovského vinařství Volařík. Zlaté medaile pak dostala další 4 moravská vína, která tak předčila soupeře ze zahraničí: Cabernet Moravia 2011 pozdní sběr z vinařství Vajbar v Rakvicích a pak trojice vín z dobšického vinařství Hort, konkrétně Zweigeltrebe 2011 kabinet, Francesca 2011 pozdní sběr a Svatovavřinecké 2011 kabinet.
Zatímco před 5 lety v celkovém objemu vyrobených vín tvořilo růžové jen 1,5 až 2 %, teď je to celých 9 %. „Za rok minulý máme jednoznačně čísla, která ukazují, že spotřeba růžových vín vzrostla meziročně o 22 %. Což je číslo, které nás nesmírně potěšilo,“ prozrazuje výsledky průzkumu Jaroslav Machovec z Vinařského fondu.
Nejčastěji lidé kupují růžové v letních měsících. Není totiž vhodné k archivaci, ale je lehké, osvěžující a často se přidává do míchaných drinků. Růžové si tak nachází stále více konzumentů. „Lidé objevili tu kvalitu, která v nich je. V dřívějších dobách to nebylo úplně považováno za víno rovnoprávné s červenými a bílými,“ říká sommeliér Libor Nazarčuk.
Růžové víno (či rosé nebo růžňák) má obvykle růžovooranžovou barvu od odstínů lososové po sytě meruňkovou, někdy naopak fialový nádech. Vyrábí se z modrých hroznů metodou krátkého nakvášení nebo bez nakvášení - tedy ne smícháním červeného a bílého vína nebo ze speciálních růžových hroznů, jak se stále řada lidí mylně domnívá. Červené barvivo totiž není obsaženo v bobulích, ale pouze ve slupkách, a bez nakvášení tak lze i z modrých bobulí vyrobit víno na pohled bílé. U růžového vína se vytlačený mošt nechá kvasit pouze pár hodin, aby získal pouze lehce narůžovělou barvu. Výsledný odstín tak záleží nejen na použité odrůdě, ale také na technologii výroby.
Růžové víno se vyrábí z různých odrůd. Na Moravě se nejvíce osvědčily zweigeltrebe nebo frankovka, které v této formě ztrácejí na své typické trpkosti, ale zachovávají si přitom výraznou vůni. Je osvěžující, ovocné, ale přitom ne příliš sladké. Díky dostatku kyselinek má plnou chuť a výborné je i ke spoustě pokrmů, například k salátům, grilovanému masu, těstovinám nebo polotvrdým sýrům. Oblibu si získalo zejména mezi ženami a díky své lehkosti je ideální na léto. Růžové víno patří k letním piknikům a zahradním slavnostem.
Růžové víno není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Podává se jen lehce vychlazené maximálně na osm stupňů. Více vychlazené poslouží jako aperitiv. Barmani jej používají k přípravě alkoholických drinků, které mají často příznačně romantické názvy jako Polibek v oblacích či Růžové zrození.
