Od kopyta k hotové botě: Baťův institut vystaví prvorepublikové obuvnické stroje

Zlín - Obuvnické stroje z Baťovy éry, šest z nich plně funkčích a navrch ještě obuvnický dopravník, po kterém rozpracované boty putovaly mezi jednotlivými pracovníky, to jsou nové posily Muzea jihovýchodní Moravy, konkrétně jeho sbírky obuvi. Návštěvníci tak již brzy ve vznikajícím Baťově institutu uvidí téměř kompletní prvorepublikovou výrobu od napínání svršků na kopyto až po finální výrobek. Nové kulturní centrum se má otevřít už 1. května.

„Většina vystavených strojů byla vyrobena ve strojírnách firmy Baťa a pochází převážně z dvacátých a třicátých let minulého století,“ upřesnila kurátorka sbírky obuvi z Muzea jihovýchodní Moravy Miroslava Štýbrová. V samotné expozici to potom bude vypadat tak, že obuvnické stroje, mezi nimi i šest plně funkčních, budou obklopovat obuvnický dopravník. Tedy dopravní pás, po kterém se boty v různém stádiu výroby posouvaly dál. Vizi muzejníků z devadesátých let - získat úplně všechny dobové stroje a sestavit z nich funkční baťovskou dílnu - se tedy naplní alespoň částečně. 

3 minuty
NO COMMENT: Přípravy na výstavu vrcholí
Zdroj: ČT24

Kurátorka Štýbrová navíc dodává, že je to vůbec poprvé, kdy muzeum vystavuje průmyslové stroje. Samotnému vystavování ale předcházelo jejich dlouhé a náročné repasování. O to se postarali technici zlínské firmy Svit Machinery. Práci měli občas velmi ztíženou. „Stroje byly samozřejmě zaprášené a mnohé ve špatném stavu. Navíc je po válce všechny přetřeli hráškově zelenou barvou. Museli jsme je kompletně rozebrat, odstranit barvu, přetřít na původní černou, a dokonce některé díly nechat vyrobit, protože byly poškozené nebo chyběly,“ popsal technik Svit Machinery Josef Havelka.

Baťův institut

Baťův institut je nově vznikající krajské kulturní centrum, které se otevře 1. května. Ze současných několika zařízení se do něj na jedno místo přesunou tři krajem spravované instituce - Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Sídlo Baťova institutu se nachází v bývalých obuvnických továrních halách, konkrétně v rekonstruovaných budovách číslo 14 a 15, které tvoří pomyslnou „bránu do továrny“. 

Protože šest strojů se dokonce podařilo repasovat do plně funkčního stavu, předvede muzeum svým návštěvníkům občas alespoň částečnou prvorepublikovou výrobu.  „Vytipovali jsme stroje, které byly schopné plné repase, a přihlíželi jsme k tomu, aby předváděná činnost na strojích byla atraktivní pro návštěvníky,“ zdůvodnila výběr Štýbrová. K vidění tak bude například napínání svršků na kopyto, vysekávání svršků nebo frézování podešví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...