Obyvatelé Vizovic bojují proti památkářům

Jižní Morava - Městečko Vizovice je plné historicky i architektonicky cenných budov, které si zaslouží ochranu. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například zámek, kostel, kapličku nebo architektonicky cennou starou sokolovnu. Městská památková zóna ale od počátku devadesátých let zahrnuje paradoxně i docela obyčejné domy a dokonce paneláky.

Zdeněk Mikula se pře dvěma lety rozhodl, že si postaví rodinný dům. To však ještě netušil, co ho čeká: „Povolení vyřizuji od devátého měsíce roku 2005, slyšíte dobře, roku 2005! Díky různým povolením a vyjádřením, která víc nebo míň souvisí s městskou památkovou zónou.”

Podobnou zkušenost má také Evžen Klesla. Pro stavbu garáže si koupil obyčejnou stavební parcelu. Ta se vzápětí stala součástí městské památkové zóny a začaly problémy. „Zvolil jsem tedy běžně používaná vrata, sklopná plechová, přesně tatáž od stejné firmy, která jsou v podstatě zabudována přes ulici už dobrých dvacet let ve vedlejší garáži. Na základě této skutečnosti mně kolaudace garáže byla zastavena.,” stěžuje si Klesla.

Dalšími postiženými jsou majitelé obyčejných panelových řadovek v jedné z vizovických ulic. Čtyři z nich totiž spadají do památkové zóny. Jejich majitelé tak nesmí na rozdíl od sousedů vyměnit svá okna za plastová.

Petici proti zóně už podepsaly dvě stovky lidí. Požadují její zrušení anebo ochranu výhradně historicky cenných objektů. Vedení města slibuje pomoc. „Bylo by zřejmě nejlepší, kdybychom apelovali na ministerstvo kultury a orgány, které se tím mohou zabývat, aby změnily podmínky a metodiku, jakým způsobem posuzovat vlastně domy ve středech nebo v té oblasti městských památkových zón,” vysvětluje budoucí postup radnice starostka Vizovic Alena Hanáková.

Podobné téma řešili minulý měsíc v Brně. Magistrátní úředníci se tu dohodli s památkáři na tom, že společně připraví méně přísná pravidla pro život v okolí městské památkové rezervace. Právě z Brna by si Vizovičtí chtěli vzít příklad.

Vedení radnice teď taky zvažuje založení fondu, který by nespokojeným obyvatelům památkové zóny přispíval na opravy jejich domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...